Papež František v Sarajevu

06.06.2015 22:42

Papež František v Sarajevu

Převzato z: www.radiovaticana.cz

Sarajevo. Papež František v Sarajevu 1. Uvítání v rezidenci předsednictva Bosny a Hercegoviny.
2. Homilie při mši sv. na sarajevském stadionu za účasti 60 tisíc věřících.
3. Papež ke kněžím a řeholnicím v katedrále Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.
4. František na setkání s představiteli pravoslavné církve, muslimské a židovské obce.

Svatý otec František v půl osmé ráno zahájil svou osmou mezinárodní apoštolskou cestu a jako druhý papež v historii navštívil hlavní město Bosny a Hercegoviny. Během letu z Říma do Sarajeva pozdravil více než šedesátičlenný novinářský doprovod.

“Sarajevu se říká západní Jeruzalém. Je to město mnoha odlišných náboženských a etnických kultur. Zároveň je to město, které v dějinách velmi trpělo a nyní se pěkně ubírá k míru. Vydávám se na cestu, která má být znamením pokoje a modlitbou za mír, abych právě o tomto mluvil. A děkuji vám za vaši společnost.“

ad 1. Na sarajevském letišti papeže Františka přivítal Dragan Čović, nynější chorvatský zástupce v nejvyšším správním orgánu země, Předsednictvu Bosny a Hercegoviny, ve kterém se po osmi měsících střídají reprezentanti bosenské, chorvatské a srbské komunity. Úřadující předseda, v současné době bosenský Srb Mladen Ivanić, papeže očekával v prezidentském paláci spolu s diplomatickým sborem a dalšími státními představiteli.

Ve svém úvodním pozdravu připustil, že dosud neexistuje faktická rovnost všech občanů Bosny a Hercegoviny. Zároveň však zdůraznil, že země pracuje na umenšení nacionalistických postojů, důvěře a toleranci mezi občany, čímž doufá v otevření vstupní brány do Evropské unie. Díky papežově návštěvě se Bosna a Hercegovina opět dostává do světla mediálních reflektorů, ale na rozdíl od předchozích let vysílá pozitivní poselství, poznamenal prezident Ivanić.

„Sarajevo přešlo od kultury konfliktu a války ke kultuře setkání“, oslovil papež František bosenskou politickou elitu. Toto město je vskutku křižovatkou kultur, národů a náboženství, a to vyžaduje neustálé budování nových mostů, dodal.

“Potřebujeme komunikovat, objevovat bohatství každého, cenit si toho, co spojuje, a v rozdílech spatřovat možnost k růstu ve vzájemné úctě. Nezbytný je trpělivý a důvěřivý dialog, aby lidé, rodiny a komunity mohly předávat hodnoty vlastní kultury a přijímat to dobré, co pochází ze zkušenosti druhých.“

František vzpomenul na návštěvu svatého Jana Pavla II., která se uskutečnila necelé dva roky po podepsání Daytonských mírových dohod. I ta nejhlubší zranění mohou být zahojena procesem, který očišťuje paměť a skýtá naději do budoucnosti, zdůraznil. A spontánně dodal, že naději spatřuje v dětech, kterého ho pozdravily na letišti. Byly příslušníky různých náboženství, ale všechny vyzařovaly radost. Na tuto naději sázejme, vyzýval Svatý otec.

“ Abychom úspěšně čelili barbarství těch, kdo by chtěli z každé různosti činit příležitost ke stále zuřivějšímu násilí, potřebujeme všichni uznat základní hodnoty společného lidství, hodnoty, v jejichž jménu je možné a nezbytné spolupracovat, budovat, rozmlouvat, odpouštět a růst a umožnit tak celku různých hlasů vytvářet ušlechtilý a harmonický zpěv spíš než fanatický řev nenávisti.“

Podle Petrova nástupce mají zodpovědní bosenští politikové být prvními služebníky svých komunit a jejich hlavním úkolem je zajistit rovnost všech občanů před zákonem, bez ohledu na etnickou, náboženskou či zeměpisnou příslušnost.

“Katolická církev se modlitbou i jednáním svých věřících a svých institucí podílí na materiální a mravní rekonstrukci Bosny a Hercegoviny. (…)V hloubi si přeje, aby Bosna a Hercegovina za podpory všech pokračovala po definitivním rozehnání temných bouřkových mraků v započaté cestě, aby po třeskuté zimě nastalo jaro. A tady je jaro vidět.“

PLNÉ ZNĚNÍ promluva papeže na uvítanou je ZDE

ad 2. Na prostranství před prezidentským palácem pak vypustil bílé holubice a přesedl do otevřeného papamobilu, který jej dovezl na asi dva kilometry vzdálený městský stadion Koševo. Na témže místě slavil mši svatou Jan Pavel II. v dubnu roku 1997, vzpomíná vatikánský tiskový mluvčí, O. Federico Lombardi:

“Dnes dopoledne ale byla na stadionu úplně jiná situace. Tehdy byla strašná zima a sněhová bouře ztěžovala účast i slavení mše svaté. Dnešní jarní, teplý a slunečný den přispěl ke klidné a vyrovnané atmosféře. Více než šedesát tisíc lidí intenzivně prožívalo bohoslužbu a naslouchalo papežovým slovům, která byla překládána do chorvatštiny. Vládlo slavnostní ovzduší.“

V bezprostřední blízkosti stadionu, který hostil zimní olympiádu v ´84 roce, se rozkládají hřbitovy se stovkami hrobů z poslední války. Mše svaté se účastnili váleční invalidé a ranění. Svatý otec František svoji homilii zahájil slovy:

V biblických čteních, která jsme slyšeli, zaznívá několikrát slovo „pokoj“. Je to po výtce prorocké slovo! Pokoj je Boží sen, Boží plán pro lidstvo, dějiny a veškeré tvorstvo. A tento plán stále naráží na odpor člověka a Zlého. Také v naší době se touha po míru a úsilí jej vytvořit ve světě setkává s existencí mnoha ozbrojených konfliktů. Je to jakýsi druh třetí světové války vedené „po kouskách“; v kontextu globální komunikace je patrná atmosféra války.
Někdo chce úmyslně tuto atmosféru vytvářet, zejména ti, kdo usilují o střet kultur a civilizací a také ti, kdo spekulují nad válkami, aby prodávali zbraně. Válka však znamená děti, ženy a starce v uprchlických táborech; znamená nucené dislokace, znamená zničené domy, ulice, továrny; znamená především zmařené životy. Vy to dobře víte, protože jste to zažili právě tady: kolik utrpení a zmaru, kolik bolesti! Dnes drazí bratři a sestry, z tohoto města znovu stoupá volání Božího lidu a všech mužů a žen dobré vůle: už nikdy válka!

PLNÉ ZNĚNÍ homilie papeže je ZDE

Po mši svaté na sarajevském stadionu Koševo se Petrův nástupce odebral na apoštolskou nunciaturu, kde poobědval s šesti biskupy bosenských diecézí a sekretářem místní Biskupské konference.

ad 3. Odpolední program pokračoval setkáním papeže Františka s kněžími, zasvěcenými osobami a seminaristy v sarajevské katedrále Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. V šesti set tisícovém Sarajevu žije 17 tisíc katolíků, v celé zemi je jich 440 tisíc, tedy 14% obyvatelstva. Před válkou v letech 1991-95 bylo v Bosně a Hercegovině 850 tisíc katolíků. Polovina jich emigrovala. Místní církev tvoří čtyři diecéze a 300 farností, kde slouží 524 kněží, diecézních (280) i řeholních, a 537 řeholních sester.


Na setkání s Petrovým nástupcem vystoupila řeholnice, diecézní kněz a řeholní bratr. Všichni tři byli během války uneseni, podrobeni násilí a nuceni veřejně zapřít svoji víru. Únosci nedosáhli svého. Všichni se pak různými způsoby dostali zpět na svobodu. Šedesátiletý kněz, otec Zvonimir, popisuje okamžiky, kdy se po několika dnech týrání ocitl v nemocnici s nevelkou nadějí na přežití. „Můj biskup Franjo, kterému bylo znemožněno mne v nemocnici navštívit, požádal pravoslavného biskupa Chrysostoma, který mi přinesl naději ve vítězství dobra. Strávil jsem v nemocnici v Kninu 26 dní a když jsem se zotavil byl jsem z iniciativy svého biskupa vyměněn jako válečný zajatec a dostal se na svobodu.

Papež František ve své improvizované promluvě ke třem stovkám přítomných kněží a zasvěcených osob mimo jiné řekl:

Vaše svědectví mluvila sama sebe. Je to paměť vašeho lidu. Lid, který by zapomněl svoji minulost, nemá budoucnost. Je to paměť otců a matek vaší víry. Mluvili tři, ale za nimi je mnoho a mnoho dalších, kteří trpěli stejně. Drazí bratři a sestry, nemáte právo zapomenout na svoji minulost. Nikoli proto, aby se usilovali o pomstu, ale proto, abyste vytvářeli pokoj. Ne proto, abyste v tom spatřovali něco podivného, ale proto, abyste milovali jako oni.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy papeže Františka ke kněžím a řeholnicím je ZDE

ad 4. Po setkání s klérem a řeholnicemi papež zamířil do studentského centra spravovaného sarajevskými františkány. Tady se konalo setkání všech náboženských představitelů Bosny a Hercegoviny. Z necelých čtyř milionů obyvatel této země tvoří více než polovinu křesťané. Pravoslavných je 35% a katolíků 14%, muslimů 40%. Židovskou obec tvoří tisíc osob, z nichž 700 jich žije přímo v Sarajevu. Odpolední setkání, kterého se účastnilo přibližně tři sta osob, zahájil sarajevský arcibiskup Vinko Puljič, který všechny přivítal. Potom vystoupili představitelé muslimské obce, srbské pravoslavné církve a židovské obce. Nakonec se ujal slova papež František, který mimo jiné řekl:

Mezináboženský dialog je ještě před diskusí o velkých tématech víry rozhovorem o lidském životě. Sdílí se v něm každodenní život v jeho konkrétnosti, s radostmi i bolestmi, námahami a nadějemi, přijímá se v něm společná odpovědnost a plánuje se lepší budoucnost pro všechny. Učí nás společnému životu, vzájemnému poznání a přijímání v odlišnostech, svobodně a takovými, jakými jsme. V dialogu se uznává a rozvíjí duchovní sounáležitost, která sjednocuje a pomáhá prosazovat mravní hodnoty, spravedlnost, svobodu a pokoj. Dialog je školou lidství a faktorem jednoty, která pomáhá budovat společnost založenou na toleranci a vzájemné úctě.
Z tohoto důvodu se mezináboženský dialog nemůže týkat jenom některých, jenom představitelů náboženských komunit, ale měl by zahrnovat pokud možno všechny věřící a zapojovat různé sféry občanské společnosti. Zvláštní pozornost v tomto směru zasluhují mladí lidé povolaní vytvářet budoucnost této země. Nicméně, je dobré připomenout, že dialog, aby byl autentický a účinný, předpokládá formovanou identitu. Bez této formované identity je dialog neužitečný či škodlivý. To říkám ve spojitosti s mládeží, ale platí to pro všechny.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy papeže na mezináboženském setkání je ZDE

Tolik Petrův nástupce na setkání s představiteli pravoslavné církve, muslimské a židovské obce v Sarajevu.

Papeže Františka potom v podvečer čekalo ještě setkání s mládeží, které přiblížíme v našem nedělním pořadu.

Další články z podrubriky Cesty

(RaVat)

Kontakt

P. Vojtěch Novák

fara.rakovnik@email.cz

Žižkovo nám. 189
Rakovník 269 01

+420 737 211 101
+420 313 512 274

č.ú.: 540034359/0800 - ČS

Vyhledávání

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode