11.12.2011 - 3. neděle adventní – cyklus B

3. neděle adventní – cyklus B

Převzato z: www.vira.cz

V tomto týdnu (od 17. prosince) se mění téma liturgických textů – eschatologická témata ustupují a do popředí se staví události těsně předcházející narození Ježíše. Třetí neděle adventní je tradičně pojímána jako radostná (gaudete), tedy zaslibující blížící se spásu. Pozoruhodné je, kolikrát se v textech neděle objeví zmínka či odkaz na Ducha Božího. Zkusme si všimnout, jak Duch působí: zprostředkovává Boží dotyk, milost, vede zvěstovatele, rozjásává srdce (Iz, žalm i 2. čtení), otevírá srdce pro Boží pohled na události (správný překlad „proroctví“ a nikoli „promlouvání z vnuknutí“ ve 2. čtení), vede ke svědectví, aby všichni uvěřili (evangelium). Modleme se o dary Ducha pro nás, naše společenství i pro diecézi. Jeho působení je znamením, že Pán je blízko a nenechává nás osiřelé!

KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

PŘÍMLUVY:
Přímluvy pro každou nedělní mši koncipované na základě aktuálního dění v církvi, ve světě i v naší zemi
- https://ps.apha.cz/nedelni-primluvy/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ:
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar/


 

VSTUPNÍ ANTIFONA

Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Pán je blízko.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, očekáváme s vírou slavnost narození tvého Syna a prosíme tě: dej nám svou milost, abychom se mohli radovat z naší spásy a vděčně tě chválit. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Tento text jako by odrážel postoj Jana Křtitele, který zazní v evangeliu. Čteme: „… oblékl mi roucho spásy.“ Radost má svůj zdroj v Božím jednání. Záchrana, spása nás zahaluje ze všech stran (viz také mezizpěv). Přichází náš Bůh. V tomto textu odhlížíme od svých nedokonalostí a plně se soustředíme na Pána. Jeho jednání je strhující!

Iz 61,1-2a.10-11

Duch Páně, duch Hospodinův je nade mnou, protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným, hlásat Hospodinovo milostivé léto.Radostí budu jásat v Hospodinu, má duše zaplesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako ženicha okrášleného věncem, jako nevěstu ozdobenou šperky. Jako země rodí rostlinstvo, jako zahrada dává vzejít setbě, tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti a slávě před všemi národy.

ŽALM Lk 1

Odpověď: Můj duch jásá v mém Bohu!

Velebí – má duše Hospodina – a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, – neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici. – Od této chvíle mě budou blahoslavit – všechna pokolení, že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. – Jeho jméno je svaté – a jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení – k těm, kdo se ho bojí. Hladové nasytil dobrými věcmi – a bohaté propustil s prázdnou. – Ujal se svého služebníka Izraele, – pamatoval na své milosrdenství.

2. ČTENÍ

Sv. Pavel zakončuje list několika povzbuzeními, jako když se loučíme s dětmi a dáváme jim ve dveřích ještě poslední poučení. Poslední slova dopisu jsou apelem i radou, jak žít z víry naplno s Bohem.

1 Sol 5,16-24

(Bratři a sestry!) Stále se radujte. Bez přestání se modlete. Ve všech životních podmínkách děkujte Bohu. Tak to Bůh pro vás chce v Kristu Ježíši.Nezhášejte oheň Ducha, nepodceňujte dar promlouvání z vnuknutí, ale všecko zkoumejte, a co je dobré, toho se držte. Varujte se zla, ať se objevuje pod jakoukoli tvářností.Sám Bůh pokoje kéž vás dokonale posvětí. Ať si uchováte ducha neporušeného a duši i tělo neposkvrněné pro příchod našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je ten, který vás povolává, a on to také splní.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Duch Páně je nade mnou, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst. Aleluja.

EVANGELIUM

Úryvek je složen z části Janova prologu a k tomu je připojen úvodní Janův text o Křtiteli. Jan potvrzuje očekávání, že se mesiáš blíží, tím, že se ztotožňuje s Izaiášovými slovy (viz text minulé neděle – Iz 40), ale zároveň jasně odkazuje na Krista. Zkusme zakusit očekávání, které z textu čiší.

Jan 1,6-8.19-28

Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle.Toto je Janovo svědectví, když k němu židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: „Kdo jsi?“ Vyznal to a nezapřel. Vyznal: „Já nejsem Mesiáš.“ Zeptali se ho: „Co tedy jsi? Eliáš?“ Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“ Odpověděl: „Ne.“ Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kdo nás poslali. Co říkáš sám o sobě?“Řekl: „Já jsem hlas volajícího na poušti: ‘Vyrovnejte cesty Pánu’, jak řekl prorok Izaiáš.“ Ti poslaní byli z farizeů. Zeptali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš, ani Eliáš, ani ten Prorok?“ Jan jim odpověděl: „Já křtím vodou. Mezi vámi stojí ten, koho vy neznáte; ten, který má přijít po mně; jemu nejsem hoden rozvázat řemínek u opánků.“ To se stalo v Betánii na druhé straně Jordánu, kde Jan křtil.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Snažně tě prosíme, dobrotivý Bože, ať nás svátost, kterou jsme přijali, vnitřně očistí, a tak nás připraví na blížící se svátky. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

1. čtení, mezizpěv i evangelium mluví o „jiném“ pohledu, totiž o odvaze přestat se soustředit na sebe a zaměřit pohled na Boha. Jaký je? Jak jedná? Vždy v dějinách bylo zásadním zážitkem víry, když člověk zakusil záchranu. Pojem „spásy“ je pro křesťanství klíčový. Pán zachraňuje! Nikoliv naší zásluhou, naším přispěním. A to nejen ve významu věčného života, tedy jednou, na konci mého putování. Jeho záchrana přichází nyní, teď, do mého života. Jak ji zakusit? Pavlovo povzbuzení ve 2. čtení je návod. Blížící se Vánoce jsou především okamžikem, v němž mohu a mám zakusit Boží příchod do mého života. Nepromarněme tento vzácný okamžik.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 12. 12.

Nm 24,2-7.15-17a

Mt 21,23-27

Komentář: Mt 21,23-27
Ježíš se s velekněžími a staršími nebaví „na rovinu“, protože mu nechtějí naslouchat, ale jen hledají argumenty proti němu. Nejsou otevřeni tomu novému, co Ježíš přináší … I já jsem zván vyjít ze své usazenosti (byť i v dobrém) a dál hledat věci ještě dokonalejší…

ÚTERÝ 13.12.

Sof 3,1-2.9-13

Mt 21,28-32

Komentář: Mt 21,28-32
Přiznání se ke Kristu a odpovídání na jeho pozvání není věcí jednorázovou, ale trvalým životním postojem. Je to cesta, spojující to dobré z jednání obou synů v jedno. Jaký je důvod toho, že někdy svým jednáním říkám Kristu: „Mně se nechce“?

STŘEDA 14.12.

Iz 45,6b-8.18.21b-25

Lk 7,19-23

Komentář: Lk 7,19-23
I Janova představa o Mesiáši byla zřejmě jiná – přestože Ježíš uzdravoval, konal mocné činy, hlásal nebeské království… Možná Ježíš neodpovídá ani tvým představám, nedělá to, co bys chtěl, neodpovídá na tvé prosby. Přesto je Bohem a jedná ve tvém životě. Otevři se mu…

ČTVRTEK 15.12.

Iz 54,1-10

Lk 7,24-30

Komentář: Lk 7,24-30
Naslouchat Ježíši nebo pohrdat úmyslem, který se mnou má Bůh? – Volba je jasná, ale jak moc ji uskutečňuji ve svém životě? Co mi pomůže naplňovat ji více?

PÁTEK 16. 12.

Iz 56,1-3a.6-8

Jan 5,33-36

Komentář: Jan 5,33-36
Rozhodnutí uvěřit svědectví (Janovu, Otce, Kristových skutků) je základem víry v Ježíše. Základem, ke kterému se potřebuji vracet, připomínat si jej a s Boží pomocí na něm stavět dál.

SOBOTA 17.12.

Jan 5,33-36

Mt 1,1-17

Komentář: Mt 1,1-17
V Ježíšově rodokmenu najdeme mnohé hříšníky, najdeme tam i tři ženy – pohanky … Do tohoto porušeného stavu věcí se rodí Ježíš, aby vše proměnil a zachránil. A to se vztahuje i na tebe, na historii celé tvé rodiny. Pozvi Krista znovu do svého života a pros za své blízké…

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- https://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/