17.5.2015 - 7. neděle velikonoční – cyklus B

17.5.2015 - 7. neděle velikonoční – cyklus B

Převzato z: vira.cz

Po událostech Velikonoc a po oslavě vzkříšení se liturgie soustředí na dar Ducha svatého. Letnice, které oslavíme za týden, jsou nejen připomínkou dávných událostí, ale i výzvou, abychom společně prosili o dary Ducha svatého pro současnou církev. Co tímto darem vlastně myslíme? Na to upozorní dnešní texty, které především vyzdvihují pojem společného života v církvi.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Slyš, Hospodine, můj hlas, jak volám. Mé srdce k tobě mluví, má tvář tě hledá; hledám tvou tvář, neskrývej svou tvář přede mnou. Aleluja.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, náš nebeský Otče, vyznáváme, že tvůj Syn, Spasitel světa, je s tebou ve tvé slávě; dej, ať také poznáváme, že nás neopouští, ale podle svého slibu zůstává stále s námi. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého…

1. ČTENÍ

Učedníci se po nanebevstoupení Krista nerozprchli. Nyní, na rozdíl od okamžiku Ježíšova zatčení, jsou pohromadě a snaží se jednat v intencích Kristova příkazu. Duch svatý bude darován až za několik dní. Učedníci se nyní soustředí na sebe, brzy se však jejich pozornost upne k hlásání evangelia.

Sk 1,15-17.20-26

Petr se postavil před bratry – bylo tam shromážděno na sto dvacet lidí – a řekl: „Bratři, muselo se splnit to, co v Písmu předpověděl Duch svatý skrze Davida o Jidášovi, který se stal vůdcem těch, kdo zatkli Ježíše. Počítal se totiž k nám a měl účast na této naší službě. Stojí totiž v knize Žalmů: ‘Ať jeho dům zpustne, nikdo ať v něm nebydlí’ a ‘jeho úřad ať dostane jiný’. Je tedy nutné, aby některý z těch mužů, kteří s námi chodili po celou tu dobu, kdy Pán Ježíš mezi námi žil, od Janova křtu až do dne, kdy byl od nás vzat, aby se jeden z nich stal spolu s námi svědkem jeho zmrtvýchvstání.“ Vybrali tedy dva: Josefa, kterému se říkalo Barsabáš – příjmení měl Justus – a Matěje. A takto se modlili: „Pane, ty znáš srdce všech. Ukaž, kterého z těch dvou jsi vyvolil, aby přejal místo v této apoštolské službě, kterou Jidáš zrádně opustil, aby odešel na místo, kam patřil.“ Losovali tedy, a los padl na Matěje. Byl proto přibrán k jedenácti apoštolům.

ŽALM 103

Bůh je věrný. I když to ve všech okamžicích nemuselo být zjevné, dnes víme, že Pán splnil svá slova. To je důvod k modlitbě chvály a radosti.

Odpověď: Hospodin si zřídil na nebi trůn. Nebo: Aleluja.

Veleb, duše má, Hospodina, – vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno! – Veleb, duše má, Hospodina – a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní! Jak vysoko je nebe nad zemí, – tak je velká jeho láska k těm, kdo se ho bojí. – Jak vzdálen je východ od západu, – tak vzdaluje od nás naše nepravosti. Hospodin si zřídil na nebi trůn – a všechno řídí jeho vláda. – Velebte Hospodina, všichni jeho andělé, – mocní silou, dbalí jeho rozkazů.

2. ČTENÍ

Autor Janova listu se brání rychlému a naivnímu pocitu některých členů komunity, kteří se domnívají, že již dosáhli dokonalosti. Snaží se je tedy vést k rozlišování mezi duchem Božím a duchem klamu. Jedním z ukazatelů je naše vlastní připravenost k lásce vůči spolubratřím.

1 Jan 4,11-16

Milovaní, když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat. Boha nikdo nikdy nespatřil. Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti. Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali jeho Ducha. My jsme očití svědkové toho, že Otec poslal svého Syna jako spasitele světa. Kdo vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. My, kteří jsme uvěřili, poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám. Bůh je láska; kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Nenechám vás sirotky, praví Pán, jdu a zase k vám přijdu a vaše srdce se bude radovat. Aleluja.

EVANGELIUM

Poslední večeře v Janově evangeliu vrcholí modlitbou Ježíše. Je dobré zahlédnout, jak nesmírně osobní a intimní charakter tento text má. V první části Ježíš prosí o oslavu Otcova jména a nyní prosí za jednotu učedníků. Není to prosba jen za apoštoly, ale za všechny následovatele, tedy i za nás.

Jan 17,11b-19

Ježíš pozdvihl oči k nebi a modlil se: „Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno jako my. Dokud jsem byl s nimi, já jsem je zachovával ve tvém jménu, které jsi mi dal. Chránil jsem je a nikdo z nich nezahynul kromě toho, který propadl záhubě, aby se naplnilo Písmo. Nyní jdu k tobě, ale toto mluvím ještě ve světě, aby měli v sobě plnost mé radosti. Dal jsem jim tvé slovo. Svět k nim pojal nenávist, protože nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. Neprosím, abys je ze světa vzal, ale abys je zachránil od Zlého. Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. Posvěť je v pravdě; tvé slovo je pravda. Jako jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa. A pro ně se zasvěcuji, aby i oni byli posvěceni v pravdě.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Prosím, Otče, aby byli jedno, jako my jsme jedno. Aleluja.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, původce naší spásy, ty nám dáváš pokrm k věčnému životu; upevni v nás jistotu, že oslavíš celé tělo církve, jako jsi oslavil její hlavu, Ježíše Krista. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

„Otče svatý, zachovej je ve svém jménu…“ Co znamená Ježíšova prosba? Ta slova jistě rezonují s modlitbou Páně, kde prosíme o posvěcení Božího jména. Často se množství našich úkolů ukáže jako starost, která s Bohem nemá mnoho společného. Jak to učinit, abychom neodbočili z kolejí, které sledují Boží vůli? Odpověď nemusí být tak těžká! Bůh dává svého Ducha, jako vodítko, jako signál, který pomáhá k orientaci. Ba co víc, tento Duch je Boží láskou, která proměňuje srdce! Už tedy nejednáme jen v úzkostné obavě o zachovávání předepsaného. Ale naše srdce samo přetéká touhou, nápady a odvahou, jak Boží lásku do světa přinášet. To je Duch svatý v člověku.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 18.5.

Sk 19,1-8

Jan 16,29-33

Komentář: Sk 19,1-8
Pavel po příchodu do Efezu asi ustrnul nad touto odpovědí z neznalosti. Snažím se já o doplnění vědomostí i prohloubení víry? Prvním krokem může být připomínka data, kdy jsem přijal plnost Ducha svatého, kdy jsem byl biřmován!

ÚTERÝ 19.5.

Sk 20,17-27

Jan 17,1-11a

Komentář: Jan 17,1-11a
Namísto Ježíše zůstáváme my nyní zde, ve světě. Je to jeho vůle a dává nám k tomu svého Ducha, svůj dech. Jaká zodpovědnost, abychom jej dobře reprezentovali!

STŘEDA 20.5.

Sk 20,28-38

Jan 17,11b-19

Komentář: Jan 17,11b-19
Z jeho vůle jsme posláni do světa, ve kterém nejsme tak úplně doma. Nemáme se tedy chovat spíš jako na návštěvě? Duchu svatý, duchu Ježíšův, provázej mě!

ČTVRTEK 21.5.

Sk 22,30; 23,6-11

Jan 17,20-26

Komentář: Jan 17,20-26
Když mám někoho rád, chci mu být nablízku. Kristus výslovně chce, abychom byli tam, kde je on, a tak viděli jeho slávu. Uvědomuji si tuto jeho lásku ke mně? Nestavím jí nic do cesty?

PÁTEK 22.5.

Sk 25,13b-21

Jan 21,15-19

Komentář: Jan 21,15-19
Kristus nesvěří své ovce kdekomu; nejlépe pase Kristovy ovce ten, který je miluje více, než ostatní.

SOBOTA 23.5.

Sk 28,16-20.30-31

Jan 21,20-25

Komentář: Jan 21,20-25
Tajemství Janovy citlivosti vůči Mistru spočívá v jeho poloze na Pánově hrudi, u srdce, při poslední večeři. Ztiším se, abych zítra vnímal Pánův dech.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/


NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- www.pastorace.cz/kazani


PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- https://www.apha.cz/nedelni-primluvy-1
na základě nedělních biblických textů:
- www.pastorace.cz/Kazani/


LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- www.pastorace.cz/kalendar/


LITERATURA K LITURGICKÝM BIBLICKÝM TEXTŮM
Výběr literatury k liturgickým textům:
- www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/


BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz