20.11.2011 - Slavnost Ježíše Krista Krále – cyklus A

Slavnost Ježíše Krista Krále – cyklus A

Dnešní slavnost Ježíše Krista Krále je nejmladším svátkem ke cti Páně, který svou encyklikou „Quas primas“ z 11. prosince 1925 zavedl papež Pius XI. Vnějším podnětem pro zavedení tohoto svátku právě v tom roce bylo 1600. výročí Prvního ekumenického koncilu v Niceji, jehož závěry týkající se Kristovy soupodstatnosti s Otcem jsou základem učení o Kristově královské vládě. Jejími plody jsou, řečeno slovy uvedené encykliky, „přiměřená svoboda, řád, klid, svornost a pokoj“. Papež určil za sváteční termín poslední říjnovou neděli, především s ohledem na následující slavnost Všech svatých, aby se, jak říká, „nahlas zvěstovala sláva toho, který triumfuje ve všech svatých a vyvolených“. Kristova sláva má tedy zazářit také na nás a na našich životech! Dnes však je tato slavnost zařazena na závěr liturgického roku. Tak více stojí v eschatologické souvislosti. Stává se tak jasnějším, že vyvýšený Pán a Král není pouze cílovým bodem liturgického roku, nýbrž našeho pozemského putování vůbec, „tentýž včera i dnes i na věky“ (Žid 13,8), „Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec“ (Zj 22,12). (Srov. A. Adam, Liturgický rok, Vyšehrad 1997, str. 170n).

KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

PŘÍMLUVY:
Přímluvy pro každou nedělní mši koncipované na základě aktuálního dění v církvi, ve světě i v naší zemi
- https://ps.apha.cz/nedelni-primluvy/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ:
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar/


 

VSTUPNÍ ANTIFONA

Beránek, který byl zabit, si zaslouží, aby přijal moc, bohatství, moudrost, sílu a čest. Jemu buď sláva a vláda na věčné věky!

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tys dal svému milovanému Synu všechnu moc na nebi i na zemi, aby byl Králem všeho tvorstva; dej, ať celý svět, vysvo­bozený Kristem z otroctví hříchu, po­znává tvou slávu, věrně ti slouží a usta­vičně tě chválí. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Ve 34. kapitole Ezechiel vytýká pastýřům (králům a vůdcům izraelského národa), že se nestarali o svěřený lid. Na jejich místě se objeví pravý pastýř.

Ez 34,11-12.15-17

Tak praví Pán, Hospodin: „Hle, já sám vyhledám své stádo a ujmu se ho. Jako se pastýř stará o své stádo, když je mezi svými rozptýlenými ovcemi, tak budu pečovat o své ovce a vysvo­bodím je ze všech míst, kam se rozprchly v mlhavém a mračném čase. Já budu pást své stádo, já jim dám odpočinek – praví Pán, Hospodin. Budu hledat ztracené, zpět přivedu rozptýlené, obvážu zraněné, posílím slabé, budu střežit tučné a silné, pást je budu svědomitě. Co se pak týká vás, moje stádo – tak praví Pán, Hospodin – budu soudit mezi ovcí a ovcí, mezi berany a kozly.“

ŽALM 23

Odpověď: Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrá­dám, – dává mi prodlévat na svěžích pastvinách.Vodí mě k vodám, kde si mohu odpo­činout. – Občerstvuje mou duši, – vede mě po správných cestách – pro svoje jméno.Prostíráš pro mě stůl – před zraky mých nepřátel, – hlavu mi mažeš ole­jem, – má číše přetéká.Štěstí a přízeň mě provázejí – po všechny dny mého života, – přebývat smím v Hospodinově domě – na dlouhé, předlouhé časy.

2. ČTENÍ

V tomto textu Pavel dokazuje dvěma argumenty, jak pravda víry „Kristus z mrtvých vstal“ zahrnuje i naše vzkříšení: 1) je-li Kristus „prvotinou vzkříšení“, pak zřejmě bude následovat i vzkří­šení naše; 2) je-li Kristus vítězem nad smrtí, pak logicky bude i vítězem nad smrtí naší.

1 Kor 15,20-26.28

(Bratři a sestry!) Kristus vstal z mrt­vých, a to jako první z těch, kteří zesnuli. Protože smrt přišla skrze člověka, přijde skrze člověka také vzkříšení mrtvých. Jako totiž pro spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu. Ale každý v tom pořadí, jaké mu patří: na prvním místě je Kristus, pak ti, kteří jsou Kristovi, až přijde. Potom nastane konec, až odevzdá své království Bohu a Otci a až zlomí vládu všech možných knížat, mocností a sil. On totiž musí kralovat, „dokud mu Bůh nepoloží všechny jeho nepřátele k nohám“. Jako poslední nepřítel pak bude zničena smrt. A až mu bude všechno podřízeno, tehdy se i sám Syn podřídí tomu, který mu všechno podřídil, aby byl Bůh všechno ve všem.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Požehnaný, který při­chází ve jménu Páně, požehnané krá­lovství našeho otce Davida, které při­chází. Aleluja.

EVANGELIUM

Chyba těch, kdo se ocitli „po levici“, nespočívala v tom, že by nepo­znali Krista v potřebných (ani ti „po pravici“ ho v nich nepoznali). Jejich chyba byla „elementárnější“: zavřeli své nitro a ruku před potřebnými. Na sklonku našeho života budeme souzeni podle lásky.

Mt 25,31-46

Ježíš řekl svým učedníkům: „Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na svůj slavný trůn a budou před něj shromážděny všechny národy. A oddě­lí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ovce postaví po své pravici, kozly po levici. Tu řekne král těm po své pravici: ‘Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte jako úděl království, které je pro vás připravené od založení světa. Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a dali jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě, byl jsem nahý, a oblékli jste mě; byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.’ Spravedliví mu na to řeknou: ‘Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a dali jsme ti najíst, žíznivého, a dali jsme ti napít? Kdy jsme tě viděli na cestě, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsem tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme k tobě?’ Král jim odpoví: ‘Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.’ Potom řekne i těm po levici: ‘Pryč ode mne, vy zlořečení, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly. Neboť jsem měl hlad, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít; byl jsem na cestě, a neujali jste se mě, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě; byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.’ Tu mu na to řeknou také oni: ‘Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého, na cestě nebo nahého, nemocného nebo ve vězení, a nepos­loužili jsme ti?’ On jim odpoví: ‘Amen, pravím vám: Cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nejposlednějších, ani pro mne jste neudělali.’ A půjdou do věčného trápení, spravedliví však do věčného života.“

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, ty nás sytíš chlebem života a voláš nás, abychom věrně sloužili Kristu, Králi nebe i země; pomáhej nám, ať v této službě vytr­váme až do konce, abychom mohli spolu s ním věčně žít v nebeském království. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Dnešní liturgie jakoby shrnuje obsah naší víry i našeho snažení a vše zaměřuje na Krista a na okamžik zmrt­výchvstání, oslavení. Podle slov svatého Pavla v jeho prvním listě Korinťanům bude ve zmrtvýchvstání, nebo jak on říká v povolání k životu, určitý pořádek: po Kristu vstanou i všichni ostatní – mučedník vstane k životu jako mučedník, učitel jako učitel, maminka nebo táta, osoba zasvěcená Bohu – každý bude oslaven natolik, nakolik byl a zů­stá­val věrný Bohu, nakolik se stal podobným Kristu. Milost, kterou jsme všichni obdrželi, je v nás zárodkem oslavení, láska, kterou jsme se snažili nebo nesnažili žít, se stane měřítkem naší věčné blaženosti. Na jedné straně tak v Ezechielově proroctví čteme o iniciativě Hospodina, hledajícího své stádo a pečujícího o ně, o jeho příkladné neustálé snaze zaměřené na naše dobro a na straně druhé slyšíme v Matoušově evangeliu, že před Kristem-soudcem budou zřetelně přítomny skutky naší mezilidské lásky nebo nelásky, které budou hodnoceny jako výraz našeho vztahu ke Kristu samotnému. Vždyť vše je na Krista zaměřeno.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 21. 11.

Dan 1,1-6.8-20

Lk 21,1-4

Komentář: Lk 21,1-4
Dokážu dávat ze svého nedostatku a spoléhat se přitom na Boží prozřetelnost? To je těžké, možná je proto na místě příhodnější otázka: Dokážu dávat alespoň ze svého nadbytku?

ÚTERÝ 22. 11.

Dan 2,31-45

Lk 21,5-11

Komentář: Lk 21,5-11
Hlavní výpověď dnešního textu je: „Neděste se!“ Snažte se za všech okolností být Boží a Bůh bude s vámi.

STŘEDA 23. 11.

Dan 5,1-6.13-14.16-17.23-28

Lk 21,12-19

Komentář: Lk 21,12-19
Žijeme v poklidném světě, bez příkoří a pronásledování. O to víc je třeba v modlitbě i skutkem pamatovat na ty jinde ve světě, kteří jsou pro svoji víru utlačováni, pronásledováni, jsou ve vězení...

ČTVRTEK 24. 11.

Dan 6,12-28

Lk 21,20-28

Komentář: Lk 21,20-28
Katastrofy a neštěstí nám mají být připomínkou blízkosti Božího příchodu, podnětem k vzpřímení se a ke zdvižení hlavy – k vytrvalému životu v lásce a ve víře v Syna Božího.

PÁTEK 25. 11.

Dan 7,2-14

Lk 21,29-33

Komentář: Lk 21,29-33
„Boží království je blízko.“ Jak moc se zakořenilo v mém srdci, jak moc prorostlo do mých slov i do mých činů?

SOBOTA 26. 11.

Dan 7,15-27

Lk 21,34-36

Komentář: Lk 21,34-36
Při trpělivém očekávání Božího příchodu se nemám utopit v pozem­ských starostech ani utíkat před realitou (nestřídmost, opilství), ale udržovat svoji bdělost modlitbou.