21.6.2015 - 12. neděle v mezidobí – cyklus B

21.6.2015 - 12. neděle v mezidobí – cyklus B

Převzato z: vira.cz

Již minulou neděli jsme se zastavili nad otázkou lidské slabosti. I tentokrát budeme v úvahách pokračovat. Ježíš v evangeliu totiž stále více odhaluje, kdo vlastně je. Podobně také v prvním čtení čteme kratičký úryvek z uchvacující Boží řeči k Jobovi. V jakého Boha jsme uvěřili? Je to Bůh blízký člověku, který však zůstává mocným Bohem?

VSTUPNÍ ANTIFONA

Hospodin je silou svého lidu, záštitou spásy svému pomazanému. Zachraň svůj lid, Hospodine, a žehnej svému dědictví, pas je a nes je až navěky!

VSTUPNÍ MODLITBA

Svatý Bože, dej, ať jsme naplněni úctou a láskou k tobě; vždyť ty nás stále miluješ, staráš se o nás jako Otec a nikdy nás nepřestáváš vést. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Kniha Job je napsána jako divadelní hra řešící otázku nezaviněného utrpení. Těžce zkoušený Job přestává důvěřovat v Boží dobrotu. Přátelé ho neuměli utěšit, když ho zahrnuli nepravdivým obviňováním o příčinách jeho bolesti. Proto Job křičí přímo k Bohu a vyčítá mu. Bůh přichází na scénu a ukazuje, že člověk nemá dostatečnou zkušenost (nebyl při stvoření světa: 38,4.19-21), nemá Boží znalosti (38,5n) ani schopnosti (náš text), aby Boha mohl osočovat.

Job 38,1.8-11

Hospodin odpověděl Jobovi z bouře a řekl: „Kdo zahradil moře branami, když vytrysklo, vyšlo z lůna, když jsem je oblékl mraky jak šatem, temnotou přikryl jak plénkami, když jsem pro něj vylámal hranice a položil závoru s bránou? Řekl jsem: Až sem smíš přijít, ne dále, zde se má tříštit bujnost tvých vln.“

ŽALM 107

Konkrétní událost záchrany popisovaná v žalmu může mít mnoho podob z našeho vlastního života. Kdo něco takového zažil, může spolu se žalmistou chválit Pána.

Odpověď: Oslavujte Hospodina, neboť jeho milosrdenství trvá navěky. Nebo: Aleluja.

Pustili se po lodích na moře, – sháněli obchody po širých vodách. – Viděli Hospodinova díla – a na širém moři jeho divy. Rozkázal a vyvolal bouřlivý vítr, – který do výše vzdouval vlny. – Stoupali až k nebi, sestupovali do propastí, – jejich duše se třásla v nebezpečí. Tu volali ve své tísni k Hospodinu – a on je z jejich úzkostí vysvobodil. – Uklidnil bouři v tichý vánek – a utišily se mořské vlny. Radovali se, že se uklidnily, – a dovedl je do vytouženého přístavu. – Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství, – za jeho divy k dobru lidí.

2. ČTENÍ

Pavel se musel opakovaně potýkat s lidmi, kteří podemílali jeho autoritu. V předešlém textu dokonce uvažuje o konci života a Božím soudu. Jeho hlásání evangelia není motivováno úspěchem, touhou zalíbit se lidem, ale tím, co popisuje v našem textu.

2 Kor 5,14-17

Bratři! Kristova láska nás nutí k tomuto úsudku: Jeden zemřel za všechny, umřeli tedy všichni; a umřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých. Proto my od nynějška nikoho neposuzujme podle lidských měřítek. A třebaže jsme Krista kdysi posuzovali podle lidských měřítek, teď už to neděláme. Když se tedy někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Veliký prorok povstal mezi námi, Bůh navštívil svůj lid. Aleluja.

EVANGELIUM

Po řeči v podobenstvích Marek předkládá čtyři zázraky (4,35 – 5,43), které mají pomoci učedníkům poznat, kdo Ježíš je. První zázrak ukazuje Krista jako vládce nad vodami. Mořské vody, jakožto nespoutaný živel, člověku nebezpečný, byly považovány za sídlo démonických sil. Vládnout nad mořem znamenalo být mocnější než síly zla.

Mk 4,35-41

Jednoho dne večer vybídl Ježíš své učedníky: „Přeplavme se na druhý břeh!“ Rozpustili tedy zástup a vzali Ježíše s sebou, tak jak byl na lodi. Také jiné lodi jely s ním. Tu se strhla velká větrná bouře. Vlny dorážely na loď a ta se už plnila vodou. On však ležel na zádi lodi na polštáři a spal. Vzbudili ho a řekli mu: „Mistře, je ti to jedno, že hyneme?“ Probudil se, pohrozil větru a poručil moři: „Mlč! Buď zticha!“ A vítr ustal a zavládlo úplné ticho. Jim pak řekl: „Proč se bojíte? Pořád ještě nemáte víru?“ Padla na ně bázeň, veliká bázeň, a říkali si mezi sebou: „Kdo to asi je, že ho poslouchá i vítr a moře?“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Oči všech doufají v tebe, Hospodine, a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, tys nás posilnil a vnitřně obnovil svátostí těla a krve svého Syna; dej, ať tuto svátost přijímáme vždycky tak, aby rostla jistota naší spásy. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Ježíš přichází k apoštolům jako strhující učitel. S radostí ho následují. Bude jim však ještě dlouho trvat, než přijmou Ježíše nejen jako mocného proroka či mistra, ale jako Božího Syna. Často se také my ocitáme mezi dvěma chybnými postoji víry. Buď je pro nás Ježíš tak blízký kamarád, že přestáváme věřit v jeho Boží moc, anebo se stal Bohem chladným, vzdáleným, který přeci nemůže znát naše problémy. Oba přístupy jsou zavádějící. Bůh člověka velice miluje, je nesmírně blízký, ale přitom zůstává mocným Bohem. On je autoritou nad světem, životem, ale také nad našimi problémy. Cestou k Boží pomoci nejsou výčitky a hořkost, nýbrž důvěra.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 22.6.

Gn 12,1-9

Mt 7,1-5

Komentář: Gn 12,1-9
Vyjdi i ty s pevnou vírou ze své „země“, ze svých stereotypů, zvyklostí. Přemýšlej, co máš opustit. Jinak dialog s Pánem nezažiješ. Křesťanství je náboženstvím cesty.

ÚTERÝ 23.6.

Gn 13,2.5-18

Mt 7,6.12-14

Komentář: Gn 13,2.5-18
Abram dá přednost Lotovi. Proto, aby byl zachován smír mezi pastýři. Snad právě proto, že se nebál být znevýhodněn, dostane se mu zaslíbení navěky. Vztah s Hospodinem je přednější, než majetek, který je při putování pouští přítěží!

STŘEDA 24.6. slavnost Narození sv. Jana Křtitele

Iz 49,1-6; Sk 13,22-26

Lk 1,57-66.80

Komentář: Iz 49,1-6
Každý z nás má zvláštní úkol. Dovedu jej odhalit v příběhu svého života? Vždyť i já jsem byl povolán z matčina lůna, i mě v mateřském klíně nazval jménem. Pokud lituji, že jsem své poslání tak trochu rozmělnil, může to být nové vykročení k tomu, abych „zbytky Izraele přivedl nazpět“.

ČTVRTEK 25.6.

Gn 16,1-12.15-16

Mt 7,21-29

Komentář: Gn 16,1-12.15-16
Sáraj samozřejmě na Hagar oprávněně žárlí. Šikanování toleruje i Abrám, muž víry. Když je Hagar ze zoufalství na útěku, promlouvá Hospodinův anděl. Nad pravdivostí jeho slov žasneme. Nic nepřikrašluje, realitu respektuje. Prostě: Bůh slyší (= Izmael). Poznámka: pramení odtud neklid na Předním východě?

PÁTEK 26.6.

Gn 17,1.5.9-10.15-22

Mt 8,1-4

Komentář: Gn 17,1.5.9-10.15-22
Abram, nyní otec mnohých, se stává Abrahámem. Ten, který mohl změnit jeho jméno, je naším Pánem již od křtu.

SOBOTA 27.6.

Gn 18,1-15

Mt 8,5-17

Komentář: Gn 18,1-15
I my někdy těžko věříme Hospodinovým plánům i zaslíbením. Naše tolik opakovaná ujištění o Jeho přízni se nám zdají tak vzdálená, ba směšná… ale ano, smějeme se. Mnohdy způsobem našeho života.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/


NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- www.pastorace.cz/kazani


PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- https://www.apha.cz/nedelni-primluvy-1
na základě nedělních biblických textů:
- www.pastorace.cz/Kazani/


LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- www.pastorace.cz/kalendar/


LITERATURA K LITURGICKÝM BIBLICKÝM TEXTŮM
Výběr literatury k liturgickým textům:
- www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/


BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz