22.4.2012 - 3. neděle velikonoční – cyklus B

3. neděle velikonoční – cyklus B

Převzato z: www.vira.cz

Církev se i dnešní nedělí ohlíží k událostem Velikonoc. Radost z vítězství nad smrtí a hříchem je veliká. Přesto ale církev otevírá další témata, která s touto událostí budou úzce souviset a z ní vyplývat. Především otázka přijetí Krista vzkříšeného (evangelium). Není těžké uvěřit ověřené informaci. Mnohem těžší je „uvěřit“ ve smyslu přizpůsobení celého svého života nové skutečnosti. Od této chvíle začít jednat ve jménu Vzkříšeného. Právě o tom bude vyprávět první čtení. V neposlední řadě pak svoji roli i nadále sehrává naše lidské selhávání – hřích. Co to znamená, že hřích i nadále v našem životě figuruje, a co s tím máme dělat? Na to odpoví druhé čtení.

KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

PŘÍMLUVY:
Přímluvy pro každou nedělní mši koncipované na základě aktuálního dění v církvi, ve světě i v naší zemi
- https://ps.apha.cz/nedelni-primluvy/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ:
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar/


 

VSTUPNÍ ANTIFONA

Jásejte Bohu, všechny země, opěvujte slávu jeho jména, vzdejte mu velkolepou chválu. Aleluja.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys obnovil svůj lid, abychom se mohli znovu radovat, že jsme tvými syny; dej, ať v nás velikonoční radost stále trvá, abychom s pevnou nadějí očekávali slávu vzkříšení. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

3. kapitola popisuje první znaky doprovázející ty, kteří žijí v moci Ducha svatého. Petr a Jan „jen náhodou“ potkají chromého. Prosí za něj v Ježíšově jménu a Bůh jedná. Zde konkrétně uzdravením, ale především následnou reakcí mnoha lidí. To je okamžik, kdy má Petr svědčit o Kristu a hlásat evangelium.

Sk 3,13-15.17-19

Petr promluvil k lidu: „Bůh Abrahámův, Izákův a Jakubův, Bůh našich praotců oslavil svého služebníka Ježíše, kterého jste vy sice vydali a kterého jste se zřekli před Pilátem, ačkoliv on rozhodl, že ho propustí. Vy však jste se zřekli Svatého a Spravedlivého, a vyprosili jste si milost pro vraha. Původce života jste dali zabít, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých, a my jsme toho svědky. Já ovšem vím, bratři, že jste to udělali z nevědomosti, a stejně tak i vaši přední muži. Bůh to však dopustil, aby se tak splnilo, co předem oznámil ústy všech proroků, že jeho Pomazaný musí trpět. Obraťte se tedy a dejte se na pokání, aby vaše hříchy byly zahlazeny.“

ŽALM 4

Odpověď: Hospodine, ukaž nám svou jasnou tvář! Nebo: Aleluja.

Bože, zastánce mého práva, – vyslechni mě, když volám, – tys mě v soužení vysvobodil, – smiluj se nade mnou a slyš mou prosbu! Pamatujte: Hospodin vyznamenává svého svatého; – Hospodin vyslyší, když k němu zavolám. Mnoho lidí říká: „Kdo nám ukáže dobro?“ – Hospodine, ukaž nám svou jasnou tvář! Usínám klidně, sotva si lehnu, – vždyť ty sám, Hospodine, – dáváš mi přebývat v bezpečí!

2. ČTENÍ

Tento de facto úvodní text 1 Janova listu je skvělým vysvětlením, jak se v křesťanské praxi žije úsilí o dokonalost a svatost s naší slabostí a sklonem k hříchu. Pravda, lítost a úsilí.

1 Jan 2,1-5a

Moje milé děti! Toto vám píšu, abyste nehřešili. Zhřeší-li však někdo, máme přímluvce u Otce: Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa. Podle toho víme, že jsme ho poznali, když zachováváme jeho přikázání. Kdo tvrdí: „Znám ho“, ale jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravda. Kdo však jeho slovo zachovává, v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Pane Ježíši, odhal nám smysl Písma, učiň, ať naše srdce hoří, když k nám mluvíš. Aleluja.

EVANGELIUM

Každý z evangelistů vybral a literárně upravil závěr svého evangelia tak, jak se domníval, že bude na co nejmenším prostoru co nejvíce vystihovat události. Lukáš věnuje prostor dlouhému vyprávění o dvou učednících a jejich cestě do Emauz. A teprve po této „přípravě“ přichází Ježíš ke všem do večeřadla. Všimněme si, že jde o předposlední verše Lukášova evangelia, na které ale navazuje další kniha – Skutky apoštolů.

Lk 24,35-48

Dva učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše poznali při lámání chleba. Když o tom mluvili, stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“ Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušeni a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti? Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě nemohli věřit a jen se divili. Proto se jich zeptal: „Máte tady něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl. Dále jim řekl: „To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma, byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky.“

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Nasytil jsi nás, Bože, chlebem věčného života; dej, ať v jeho síle dojdeme k neporušitelné slávě vzkříšení. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Stále trvá radost ze vzkříšení, ale do našeho slavení začíná prostupovat nový prvek, totiž otázka, co se bude dít dál, po vzkříšení. První čtení mluví s velkou lehkostí o Petrově kázání Izraelitům, kteří viděli uzdravení v Ježíšově jménu. Když si situaci představíme prakticky, asi bychom viděli velmi překvapeného Petra a Jana, kteří nečekali takovou reakci. Nejde ani tolik o senzaci, ale o to, že Boží moc doprovází ty, kteří uvěřili a přijali Krista, jak k tomu vybízí evangelium. To ale vyžaduje i nasazení. Petr mluví s odvahou. K tomu je však potřeba modlitba za Boží doprovázení (Žalm 4) naplněná důvěrou a současně pravdivé povědomí o vlastní hříšnosti (druhé čtení).

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 23.4. svátek sv.Vojtěcha

Sk 13,46-49 nebo Kol 1,24-29; 2,4-8

Jan 10,11-16

Komentář: Jan 10,11-16
Vojtěch napodobuje Ježíše – dobrého pastýře – a dává život za své ovce. Nejedná jako najatý za mzdu, záleží mu na nich. Za koho (za co) jsem zodpovědný, za koho mám pokládat svůj život? Jak mohu růst v tomto poslání?

ÚTERÝ 24.4.

Sk 7,51 – 8,1a

Jan 6,30-35

Komentář: Sk 7,51 – 8,1a
Mohu i já být člověkem s „neobřezaným srdcem a neobřezanýma ušima“? O čem v mém životě vypovídá tento obraz, co mohu pro své „srdce“ či „uši“ udělat?

STŘEDA 25.4. svátek sv.Marka

1 Petr 5,5b-14

Mk 16,15-20

Komentář: Mk 16,15-20
Ježíšovo velké poslání, jež nám zachytil apoštol Marek, se netýká jen apoštolů, ale všech jejich následovníků… tedy i mne. Mohu (a mám) jít s odvahou a jistotou, že Ježíš je se mnou, že mne (a naše společenství i celou církev) provází svou mocí.

ČTVRTEK 26.4.

Sk 8,26-40

Jan 6,44-51

Komentář: Sk 8,26-40
Filipova poslušnost Božímu poslání („Vstaň a jdi – on vstal a šel.“) přináší vysvobození, přináší uzdravení. Jak dnes naplním poslání, které mi v mém životě dal Bůh?

PÁTEK 27.4.

Sk 9,1-20

Jan 6,52-59

Komentář: Sk 9,1-20
I tebe si Bůh vyvolil, jsi jeho milovaný syn, milovaná dcera a zároveň nástroj vyvolený k jeho oslavě, k vydávání svědectví, ke službě. Chval jej, děkuj mu a naplňuj své povolání.

SOBOTA 28.4.

Sk 9,31-42

Jan 6,60-69

Komentář: Sk 9,31-42
Církev měla pokoj a s úspěchem se vyvíjela.“ Pros za církev, která má pokoj, aby neusínala, ale rostla a vyvíjela se. A pros i za církev, která v různých zemích prochází pronásledováním, aby vytrvala a byla věrná.

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- https://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/