Dnešní nedělí vstupujeme do nového církevního roku. Advent není jen příprava na jesličky, Vánoce, … Po slavnosti Ježíše Krista Krále odkrýváme jakousi novou kapitolu našeho života, pro nás vymezeného času, s vědomím, že Kristus Pán a Král přijde. Jeho příchod není hrozbou, ale splněním našich nadějí! Proto nesmí přestat být stále aktuální, živý a očekávaný. Ale čas, který zbývá do jeho příchodu, máme využít „aktivním očekáváním“. Bůh spolutvoří toto bdělé očekávání v našich životech, událostech, církvi i světě. Nabídněme mu svůj čas, své obavy, dovolme mu jednat ve svém životě i v našem společenství či v církvi.
KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/
PŘÍMLUVY:
Přímluvy pro každou nedělní mši koncipované na základě aktuálního dění v církvi, ve světě i v naší zemi
- https://ps.apha.cz/nedelni-primluvy/
LITURGICKÝ KALENDÁŘ:
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar/
K tobě pozvedám svou duši, Hospodine, můj Bože, v tebe důvěřuji, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou nejásají moji nepřátelé. Vždyť nikdo z těch, kdo v tebe doufají, nepadne do hanby.
Všemohoucí Bože, očekáváme příchod našeho Pána Ježíše Krista a prosíme tě: posiluj naši vůli, ať konáme spravedlivé skutky a připravujeme se na setkání s ním, abychom v den soudu stáli po jeho pravici a vešli do nebeského království. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Po babylonském zajetí se mohli Izraelité vrátit domů. Ale lidé přišli do zničené země, každý se pustil do svého díla. Prorok Izaiáš povzbuzuje k obrácení, ale také jako by burcoval Pána, aby nenechal svůj lid v jeho pusté situaci.
Iz 63,16b-17.19b; 64,2b-7
Ty, Hospodine, jsi náš otec, „náš vykupitel“ je tvoje dávné jméno. Proč jsi dopustil, Hospodine, že jsme zbloudili z tvých cest, že nám ztvrdlo srdce, abychom před tebou neměli bázeň? Usmiř se kvůli svým služebníkům, pro kmeny, které jsou ti vlastní! Kéž bys protrhl nebe a sestoupil! Před tvou tváří by se rozplynuly hory. Sestoupil jsi a před tvou tváří se rozplynuly hory. Od věků nikdo neslyšel, k sluchu nikomu neproniklo, oko nespatřilo, že by bůh, mimo tebe, tak jednal s těmi, kdo v něho doufají. Jdeš vstříc tomu, kdo s radostí jedná spravedlivě, těm, kdo na tvých cestách pamatují na tebe. Hle, ty ses rozhněval, protože jsme zhřešili, byli jsme v hříších stále. Budeme zachráněni? Byli jsme všichni jak poskvrnění, jak špinavý šat byl každý náš dobrý skutek. Zvadli jsme všichni jak listí, nepravosti nás unášely jak vítr. Nikdo nevzýval tvé jméno, nikdo se nevzchopil, aby se k tobě přivinul, neboť jsi před námi skryl svoji tvář, nepravosti jsi nás vydal napospas. A přece, Hospodine, ty jsi náš otec! My hlína jsme – ty jsi nás hnětl, dílo tvé ruky jsme všichni!
Odpověď: Bože, obnov nás, rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
Slyš, Izraelův pastýři, – skvěj se září, ty, který trůníš nad cheruby, – probuď svou sílu – a přijď nás zachránit! Bože zástupů, vrať se, – shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu! – Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, – výhonek, který sis vypěstoval! Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, – nad člověkem, kterého sis vychoval. – Už od tebe neustoupíme, – zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno.
List Korinťanům je odpovědí na jiný dopis, v němž křesťané předložili Pavlovi řadu nesnadných a konfliktních témat. Řadu z nich již nyní zmiňuje! Ale také dává základní klíč ke své odpovědi: „abyste měli společenství s jeho Synem“.
1 Kor 1,3-9
(Bratři a sestry!) Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista. Neustále za vás děkuji svému Bohu pro Boží milost, která vám byla dána v Kristu Ježíši. Neboť v něm jste v každém ohledu získali bohatství všeho druhu, jak v nauce, tak v poznání. Vždyť přece svědectví o Kristu bylo u vás jako pravé dokázáno, takže nejste pozadu v žádném Božím daru; jen ještě musíte vytrvale čekat, až přijde náš Pán Ježíš Kristus. On vám také dá, že vytrváte až do konce, takže budete bez úhony v onen den našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je Bůh, a on vás povolal k tomu, abyste měli společenství s jeho Synem Ježíšem Kristem, naším Pánem!
Aleluja. Pane, ukaž nám své milosrdenství a dej nám svou spásu! Aleluja.
Náš text zaznívá v Markově evangeliu jako poslední veřejné Ježíšovo slovo před zatčením a smrtí. Vrcholným bodem tohoto textu je svěření moci jednotlivým služebníkům, a tedy i nám. „Bděte“ zaznívá v atmosféře bolestného loučení, ale i velké naděje, že neztratíme Ježíšův odkaz.
Mk 13,33-37
Ježíš řekl svým učedníkům: „Dejte si pozor, bděte, protože nevíte, kdy přijde poslední den. Je to podobně jako s člověkem, který se vydal na cesty. Odešel z domu, dal svým služebníkům plnou moc, každému jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl. Bděte tedy, protože nevíte, kdy přijde pán domu, zdali navečer nebo o půlnoci nebo za kuropění nebo ráno, aby vás, až znenadání přijde, nezastihl, jak spíte. Co říkám vám, říkám všem: Bděte!“
Prosíme tě, Bože, ať nás účast na Kristově oběti posiluje, abychom se uprostřed světa učili milovat to, co nepomíjí, a drželi se hodnot věčných. Skrze Krista, našeho Pána.
Je paradoxní, že liturgové pro začátek adventu i liturgického roku volí poslední slova Ježíšova veřejného působení. Ale možná právě proto, že jsme mnozí z nás už mnohokrát události liturgického roku prošli a že nám Vánoce či Velikonoce zevšedněly. Je dobré vidět cíl a cestu. Cíl je, „abyste měli společenství s jeho Synem“ (Kor), a cesta je bělost – atmosféra očekávání: „Připrav se, právě přicházím!“ Někdy tuto bdělost vnímáme jako cestu – cestu zralosti, moudrosti, dospělosti. Jindy se nám více zdá, že jde o čekání – v trpělivosti a naději, i když okolo nás žádná naděje není. My tedy Pánu odpovídáme na jeho výzvu voláním naplněným vírou, nadějí a světlem: „Probuď svou sílu a přijď nás zachránit“ (Žl 80).
Iz 2,1-5
Mt 8,5-11
Komentář: Mt 8,5-11
Setníkova víra je pro mne výzvou: důvěřovat Kristu, zvát jej do svého života, dělit se s ním o všechny své radosti i starosti a očekávat jeho jednání v mém životě …
Iz 11,1-10
Lk 10,21-24
Komentář: Lk 10,21-24
Připoj se k Ježíšově jásavé modlitbě a veleb spolu s ním Otce, „Pána nebe a země“, který i tobě dal poznat svého Syna!
Řím 10,9-18
Mt 4,18-22
Komentář: Řím 10,9-18
Dnešní čtení mi připomíná, že jsem spasen na základě své víry, která vede ke spravedlnosti a která se má projevovat vyznáním a skutky.
Iz 26,1-6
Mt 7,21.24-27
Komentář: Mt 7,21.24-27
Podívej se do svého života a snaž se rozpoznat, v kterých situacích stavíš na skále a ve kterých na písku; kdy jen slyšíš Boží slovo a kdy podle něj i jednáš.
Iz 29,17-24
Mt 9,27-31
Komentář: Mt 9,27-31
Věřím v Ježíšovu velikou moc? Věřím, že mne může vysvobodit z mých trápení, uzdravit z mých nemocí, že může proměnit mé vztahy, uzdravit moji minulost?
Iz 30,19-21.23-26
Mt 9,35 – 10,1.5-8
Komentář: Mt 9,35 – 10,1.5-8
„Přiblížilo se nebeské království,“ které bylo i tobě zdarma darováno. „Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte“ – vyzývá mne dnešní úryvek.
Advent je časem očekávání vítězného druhého Kristova příchodu – parusie. Texty dnešní neděle se této skutečnosti dotýkají z různých úhlů. Izaiáš vykresluje Boží příchod jako čas útěchy, pomoci a pravého pastýře, Petrova epištola nejenže klade otázku, proč už nepřišel, ale znovu mluví o parusii jako radostné události. A konečně evangelium se vrací k počátku Ježíšova vystoupení, tedy k jakési paralele, v níž také Ježíš viditelně vystoupil. A právě tehdy se před jeho vystoupením objevilo živé znamení – Jan Křtitel. Vyjděme, vyběhněme Pánu naproti! Vzpomeňme, s jakou radostí i pečlivostí chystáme hostinu pro milované přátele. Kolik věcí připravíme, vytáhneme čisté ubrusy, vyčistíme dům, jen aby se hosté cítili dobře. Ať plesá naše srdce, Pán je blízko!
KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/
PŘÍMLUVY:
Přímluvy pro každou nedělní mši koncipované na základě aktuálního dění v církvi, ve světě i v naší zemi
- https://ps.apha.cz/nedelni-primluvy/
LITURGICKÝ KALENDÁŘ:
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar/
Hle, Pán přijde spasit lidi všech národů a k radosti vašeho srdce dá, že uslyšíte jeho mocný hlas.
Všemohoucí a milosrdný Bože, spěcháme vstříc tvému Synu a prosíme tě: nedopusť, aby nám stály v cestě pozemské zájmy, ale ať nebeská moudrost zúrodní naše nitro, abychom došli k věčnému životu s Kristem. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého...
Jsme v polovině 6. st. př. n. l. Izraelité jsou zdecimovaní v babylonském zajetí. A právě v této atmosféře se Izaiáš pokusí vykreslit skleslým Izraelitům záchranu podobně, jak by to dnes učinil režisér ve velkolepém filmu: po mnoha dramatických událostech přichází záchrana! Nechme se Izaiášovým textem strhnout.
Iz 40,1-5.9-11
Těšte, těšte můj národ – praví váš Bůh. Mluvte k srdci Jeruzaléma, volejte k němu, neboť je skončena jeho špatnost, odčiněna jeho nepravost, vzal z Hospodinovy ruky dvojnásob za všechny své hříchy. Hlas volá: „Na poušti připravte Hospodinovi cestu, v pustině urovnejte stezky našemu Bohu! Každé údolí ať se zvýší a každá hora a pahorek ať se sníží! Co je křivé, ať se napřímí, co je drsné, ať se narovná! Hospodinova velebnost se zjeví a každé tělo společně uzří, že mluvila Hospodinova ústa.“ Vystup na vysokou horu, ty, který hlásáš pro Sión radostnou zvěst, pozdvihni mocně svůj hlas, ty, který hlásáš pro Jeruzalém radostnou zvěst! Pozdvihni svůj hlas a neboj se; řekni judským městům: „Hle, váš Bůh!“ Hle, Pán, Hospodin, přichází s mocí, jeho rámě mu dává vládu. Hle, u sebe má svou mzdu a před sebou má svůj zisk. Jako pastýř pase své stádo, svým ramenem shromažďuje beránky, ve svém klínu je nese, březí ovce šetrně vede.
Odpověď: Pane, ukaž nám své milosrdenství!
Kéž mohu slyšet, co mluví Hospodin, Bůh: – jistě mluví o pokoji pro svůj lid a pro své svaté. – Jistě je blízko jeho spása těm, kteří se ho bojí, – aby sídlila jeho velebnost v naší zemi.Milosrdenství a věrnost se potkají, – políbí se spravedlnost a pokoj. – Věrnost vypučí ze země, – spravedlnost shlédne z nebe.Hospodin též popřeje dobro – a naše země vydá plody. – Spravedlnost bude ho předcházet – a spása mu půjde v patách.
Petrův list patří k posledním textům Nového zákona. Zřejmě odráží atmosféru křesťanů, kteří se nedočkali brzkého Kristova příchodu a právem se ptají proč. Autor se brání proti falešným učitelům (2. kap.) a vykresluje konec pomocí tehdejší představy o vesmíru. Přes dobový fyzikální obraz zaznívá podstatné: Nenechme se uspat, Pán přijde a my ho máme přivítat do připraveného domu svého „já“.
2 Petr 3,8-14
Jednu věc, milovaní, nesmíte přehlédnout: že je u Pána jeden den jako tisíc roků a tisíc roků jako jeden den. Ne že by Pán otálel splnit to, co slíbil, jak ho někteří lidé obviňují z otálení, ale je k vám shovívavý, protože nechce, aby někdo zahynul, naopak chce, aby se všichni dali na pokání.Ten den Páně však přijde jako zloděj a tehdy nebesa náhle s rachotem pominou, živly se stráví žárem i země a všechno, co se na ní bude nalézat. A tak všechno vezme za své. Jak vám proto musí ležet na srdci, abyste žili svatě a zbožně, a tak očekávali a urychlovali příchod toho Božího dne, kdy se nebesa stráví v ohni a živly rozplynou v žáru. Ale my čekáme – jak on to slíbil – nová nebesa a novou zemi, kde bude mít svůj domov spravedlnost. Když tedy na to musíte čekat, milovaní, horlivě se snažte, abyste byli před ním bez poskvrny a bez úhony v pokoji.
Aleluja. Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! Každý člověk uzří Boží spásu. Aleluja.
Marek otevírá své evangelium nikoliv zprávou o narození Krista, ale událostmi souvisejícími již s Ježíšovým vystoupením. Jak jinak vylíčit, že se historické události daly do pohybu, než vystoupením proroka? Jan je vylíčen jako nevšední strhující postava. Po mnoha staletích vystoupil v Izraeli znovu prorok. Doba kolem roku 30 n. l., kdy zem je ovládána pohany, je časem nabitým očekáváním konečného příchodu mesiáše – pomazaného krále, který Izrael vysvobodí. A Jan říká: Právě přichází!
Mk 1,1-8
Začátek evangelia o Ježíši Kristu, Synu Božím: Je psáno u proroka Izaiáše: „Hle, já posílám svého posla před tebou, on ti připraví cestu. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!“ Když Jan Křtitel vystoupil na poušti, hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy. Vycházel k němu celý judský kraj a všichni jeruzalémští obyvatelé, dávali se od něho křtít v řece Jordánu a přitom vyznávali své hříchy.Jan nosil šat z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás. Živil se kobylkami a medem divokých včel. Kázal: „Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“
Bože, byli jsme nasyceni duchovním pokrmem a pokorně tě prosíme: dej, ať se účastí na této svátosti učíme moudře hodnotit věci pozemské a usilovat o dobra věčná. Skrze Krista, našeho Pána.
Dnešní liturgické texty nesou velké napětí. Očekávaný příchod mesiáše je tady: Pán přichází. Není to ale důvod ke strachu, je to čas plný očekávání, že Pán bude jednat! Že přinese záchranu, řešení, světlo, vykoupení. Tehdejší Izrael ještě netušil, že spása dostane naprosto jiné než politické rozměry. Avšak je nutno dodat, že Izraelité nikdy neoddělovali politické události od událostí spojených s vírou. Záchrana od nepřátel byla ve Starém zákoně vždy otázkou Božího jednání. Proto mohl Ježíš navázat. Kristus přichází, ale i dnes podobně jako tehdy hrozí, že neporozumíme. V první řadě přichází dnes ke mně! Teprve pak jako završitel dějin. V jeho rukou jsou dějiny i osudy světa.
Iz 35,1-10
Lk 5,17-26
Komentář: Lk 5,17-26
Dva postoje mohu najít v úryvku i ve svém životě: Důvěru, obracející se k Ježíšovi s prosbou o uzdravení, a sebejistotu, která se nenechá vytrhnout ze svých zajetých kolejí, která ví, jak mají věci být a co se nedělá…
Iz 40,1-11
Mt 18,12-14
Komentář: Mt 18,12-14
Mám i já dost „široké“ srdce, které touží, aby i vlastní vinou zatoulané ovce Ježíš našel a zachránil? A mohu mu v tom být nějak nápomocen?
Iz 40,25-31
Mt 11,28-30
Komentář: Mt 11,28-30
Spočiň v tichu a pokoji u svého Pána, nech se občerstvit na své životní cestě jeho milosrdnou a přijímající láskou, která tě zná pravdivě – lépe než ty sám. Vystav se jeho uzdravujícímu pohledu…
Gn 3,9-15.20 ; Ef 1,3-6.11-12
Lk 1,26-38
Komentář: Lk 1,26-38
Po Mariině vzoru pozvi i ty Pána do svého života („Jsem služebnice Páně“), odpověz na jeho slovo znějící v tvém srdci a nech se jím poslat.
Iz 48,17-19
Mt 11,16-19
Komentář: Mt 11,16-19
Víš, co chceš ve svém životě? Zkus si to znovu, aktuálně, pojmenovat a pak se podívej na svůj běžný den, na své jednání a snaž se uvidět, zda tvé jednání odpovídá tomu, co chceš, zda tě vede ke tvému cíli.
Sir 48,1-4.9-11
Mt 17,10-13
Komentář: Mt 17,10-13
Učedníci důvěřují svému Pánu, ptají se a dostávají odpovědi. I já se svého Pána mohu a mám ptát, vždyť Ježíš mne chce vést a chce „mluvit“ do mého života.
Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- https://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/
P. Vojtěch Novák
Žižkovo nám. 189
+420 737 211 101
+420 313 512 274
č.ú.: 540034359/0800 - ČS