29.7.2012 - 17. neděle v mezidobí – cyklus B

17. neděle v mezidobí – cyklus B

Převzato z: www.vira.cz

Dnešní neděle nás uvádí do tématu církve shromážděné kolem eucharistie. První čtení nejprve předkládá dávný zázrak, který ale předznamená evangelijní příběh. Bůh touží jednat ve prospěch svého lidu. Očekává však také odpověď. Proto dnes nejen budeme děkovat za velký dar Boží lásky, ale také prosit o poznání, jak tento dar naplňovat v našem životě jako jednotlivci a také jako společenství.

KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

PŘÍMLUVY:
Přímluvy pro každou nedělní mši koncipované na základě aktuálního dění v církvi, ve světě i v naší zemi
- https://ps.apha.cz/nedelni-primluvy/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ:
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar/


 

VSTUPNÍ ANTIFONA

Bůh zjednává opuštěným domov, on dává sílu a statečnost svému lidu.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, od tebe je všechna síla a svatost, ty jsi ochránce všech, kdo v tebe doufají; skloň se k nám, dej nám správné poznání a veď nás, ať věcí stvořených užíváme tak, aby nás už nyní přiváděly k tomu, co je věčné. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Náš příběh se odehrává v polovině devátého století a patří do skupiny zpráv o mocných činech proroka Elíši, nástupce proroka Eliáše. Hospodinovo slovo se současně stává zaslíbením do budoucna, které se naplní v evangeliu.

2 Král 4,42-44

Nějaký člověk přišel z Bál Šališa a přinesl v chlebníku Božímu muži Elizeovi chléb z prvotin, dvacet ječných chlebů a jídlo z rozdrcených čerstvých zrn. Elizeus řekl svému služebníku: „Dej to lidem, ať se najedí!“ Služebník mu odpověděl: „Jak mám tohle dát stovce lidí?“ Elizeus řekl: „Dej to lidem, ať se najedí, neboť tak praví Hospodin: Budou jíst, a ještě zbude.“ Dal jim to tedy, najedli se, a ještě zbylo podle Hospodinova slova.

ŽALM 145

Hospodin je ten, který sytí. Zaslíbení prvního čtení se stávají skutečností i v našem osobním životě. Proto se Žalm 145 může proměnit v naši osobní modlitbu.

Odpověď: Otvíráš svou ruku a sytíš nás, Hospodine.

Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla – a tvoji zbožní ať tě velebí! – Ať vypravují o slávě tvého království, – ať mluví o tvé síle. Oči všech doufají v tebe – a ty jim dáváš pokrm v pravý čas. – Otvíráš svou ruku – a sytíš vše živé s laskavostí. Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách – a svatý ve všech svých činech. – Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, – všem, kdo ho vzývají upřímně.

2. ČTENÍ

List Efesanům se věnuje pojmu církev, vztahu Krista a církve, ale také vztahům uvnitř církve. Jedním ze základních problémů každého společenství je odlišnost. Odlišnost lidí, nadání, darů i sil. A právě tomu věnuje autor listu čtvrtou kapitolu.

Ef 4,1-6

Bratři! Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali: buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení, spojeni poutem pokoje. Jen jedno je ono tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. Jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Veliký prorok povstal mezi námi, Bůh navštívil svůj lid. Aleluja.

EVANGELIUM

Začínáme číst 6. kapitolu Janova evangelia a budeme ji po pět nedělí sledovat. Tento dlouhý text (71 veršů) má několik dramatických zlomů a řadu výroků. Odrazovým můstkem se stal zázrak naší perikopy, ale jak ukážou další části, cílem nebyla senzace, nýbrž perspektiva eucharistie. Sledujme, co všechno se k eucharistii vztahuje již v našem úryvku.

Jan 6,1-15

Ježíš odešel na druhou stranu Galilejského neboli Tiberiadského moře. Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která konal na nemocných. Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. Bylo krátce před židovskými velikonočními svátky. Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, jak k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se ti lidé najedli?“ To však řekl, aby ho zkoušel, protože sám dobře věděl, co chce udělat. Filip mu odpověděl: „Za dvě stě denárů chleba jim nestačí, aby se na každého aspoň něco dostalo.“ Jeden z jeho učedníků – Ondřej, bratr Šimona Petra – mu řekl: „Je tu jeden chlapec, ten má pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale co je to pro tolik lidí?“ Ježíš řekl: „Postarejte se, ať se lidé posadí!“ Bylo pak na tom místě mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc. Potom Ježíš vzal chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. Když se najedli, řekl učedníkům: „Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“ Sebrali je tedy a bylo to plných dvanáct košů kousků, které po jídle zbyly z pěti ječných chlebů. Když lidé viděli znamení, které udělal, říkali: „To je jistě ten Prorok, který má přijít na svět!“ Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho prohlásili za krále. Proto se zase odebral na horu, úplně sám.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, přijali jsme svátost, která je trvalou památkou utrpení tvého Syna, Ježíše Krista; dej, ať nám tento dar jeho nevýslovné lásky přináší spásu. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

V dnešní neděli se podivuhodným způsobem snoubí Boží zaslíbení a křesťanská praxe. Skutečnost, která od počátku nebyla snadná. Bůh nejen vykupuje člověka z hříchu, ale dává mu „chléb života“. Bůh dává prostředky, které nás posilují na cestě k němu. Všimněme si, že Kristus nesytí jednotlivce, které náhodně potká na cestě. Sytí zástup! Jak úzce je propojen tento symbolický příběh s pojmem církve jako společenství lidí putujících za Bohem. A tady se do kontextu dnešní neděle zapojuje také druhé čtení. Bůh dává prostředky, ba dokonce zázračné prostředky, pro dosažení cíle. Ale současně vyžaduje, abychom putovali jako jeho lid, jako společenství, které je nějak kompaktní a nikoli rozdělené na množství spolu nekomunikujících jedinců. Jak budeme sledovat i v dalších nedělích, eucharistie není jen posilou, ale je i pojítkem jednoty a zároveň úkolem k budování společenství.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 30.7.

Jer 13,1-11

Mt 13,31-35

Komentář: Jer 13,1-11
I mne si Hospodin připoutal k sobě, abych patřil k jeho lidu, abych byl jeho „jménem, chválou a slávou“. Jak to dnes mohu uskutečňovat, jak o tom dnes budu svědčit lidem kolem sebe?

ÚTERÝ 31.7.

Jer 14,17-22

Mt 13,36-43

Komentář: Jer 14,17-22
Připoj se ke kající modlitbě Jeremiášově, uznej hříchy své i svého lidu, svého společenství a pros o pomoc, pros o to, abyste ty i tvá církev, tvůj lid obstáli v tomto světě a dostáli svému úkolu.

STŘEDA 1.8.

Jer 15,10.16-21

Mt 13,44-46

Komentář: Jer 15,10.16-21
Děkuji ti, Pane, za tvé slovo, děkuji, že i pro mne jsi pokrmem, radostí a potěšením srdce. Vždyť „mám tvé jméno, Hospodine, Bože zástupů!“

ČTVRTEK 2.8.

Jer 18,1-6

Mt 13,47-53

Komentář: Jer 18,1-6
Být v Boží ruce neznamená obávat se, že si se mnou bude Bůh dělat, co se mu zachce. Znamená to jistotu, že mne stvořil jedinečným způsobem, že do mne vložil svá obdarování, že mne posílá a že je se mnou!

PÁTEK 3.8.

Jer 26,1-9

Mt 13,54-58

Komentář: Jer 26,1-9
Přesvědčení kněží a lidu o tom, že Bůh bude ochraňovat místo svého přebývání, je falešné. Nejde se spoléhat na prázdná slova a zvykové skutky, ale na živý a osobní vztah k Hospodinu, který je předpokladem proměny mého života.

SOBOTA 4.8.

Jer 26,11-16.24

Mt 14,1-12

Komentář: Jer 26,11-16.24
Jeremiáš se spoléhá na Hospodina a je ochoten jít proti všeobecnému přesvědčení, proti většině, nikoli ze své povýšenosti, z touhy být originální, ale protože jej Hospodin poslal, protože je poslušný vůči Hospodinu, jeho slovu.

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- https://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/