30.9.2012 - 26. neděle v mezidobí – cyklus B

30.9.2012 - 26. neděle v mezidobí – cyklus B

Převzato z: www.vira.cz

Dnešní neděle je protkána docela ostrými výměnami názorů ve všech textech. Jak Mojžíš v prvním čtení, tak Ježíš v evangeliu napomíná žárlící pomocníky. Je však dobré právě tyto texty spojit s modlitbou za moudrost v duchovním pohledu na víru, svět i praktické kroky a jednání. Často v duchovním světě narážíme na „liberální“ nebezpečí spočívající v úplném zpochybnění či rozmělnění evangelia (ve druhém čtení se apoštol Jakub ostře pustí do lidí, kteří jsou si „jistí“ ve svém zajištění). Ale stejně tak přílišný strach, že Bůh není dost mocný, aby si ochránil své dílo, může zcela ochromit zdravý život víry. Přitom právě tento strach, že Bůh cosi nezvládá, je často jen skrytou rouškou touhy po exkluzivitě, mocichtivosti či výjimečnosti. Proto je dnešní neděle velkou výzvou k modlitbě za zdravé vnitřní zakotvení a za pravou motivaci v duchovním životě.

KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

PŘÍMLUVY:
Přímluvy pro každou nedělní mši koncipované na základě aktuálního dění v církvi, ve světě i v naší zemi
- https://ps.apha.cz/nedelni-primluvy/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ:
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar/

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá každou neděli dopoledne televize Noe. Svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb ve Vatikánu a z cest papeže Benedikta XVI. po světě. https://www.tvnoe.cz
 

VSTUPNÍ ANTIFONA

Všechno, co jsi nám učinil, Bože, v pravdivém soudu jsi učinil. Zhřešili jsme totiž a neposlouchali jsme tvá přikázání. Ale dej slávu svému jménu a jednej s námi podle množství svého milosrdenství.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty ukazuješ svou všemohoucnost nejvíce tím, že se smilováváš a nenecháváš nás bez pomoci; posiluj nás svou milostí, abychom vytrvale usilovali o dosažení toho, co nám slibuješ, a došli do nebeské slávy. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Ocitáme se v nejstarších dějinách Izraele (cca 1300 př. n. l.). Izrael zakusil Boží vysvobození ze zajetí Egypta, ale stále Bohu nevěří, a proto reptá. Mojžíš je unaven jejich nevěrou a volá k Hospodinu o pomoc. Bůh mu dává sedmdesát starších. Dva z nich prorokují mimo předpokládaný rámec stánku úmluvy. Jsou předobrazem scény z dnešního evangelia.

Nm 11,25-29

Hospodin sestoupil v oblaku a mluvil k Mojžíšovi; vzal z ducha, který spočíval na něm, a dal ho sedmdesáti mužům starcům. Když na nich duch spočinul, dostali se do prorockého vytržení, ale později se to už nestalo. Dva muži z nich zůstali v táboře, jmenovali se Eldad a Medad. I na nich spočinul duch, neboť byli mezi těmi, kdo byli písemně určeni. Nevyšli však do stánku úmluvy a dali se do prorokování v táboře. Tu přiběhl jeden chlapec a oznámil Mojžíšovi: „Eldad a Medad prorokují v táboře.“ Jozue, syn Nunův, Mojžíšův služebník od mládí, řekl: „Pane můj, Mojžíši, zabraň jim v tom!“ Mojžíš mu odpověděl: „To tak žárlíš kvůli mně? Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky, kéž by dal Hospodin spočinout svému duchu na nich!“

ŽALM 19

Existují dvě mezní hranice nebezpečné pro kvalitní praxi víry: lhostejnost a úzkoprsost (strach). Přidejme se k modlitbě o pravdivou a čistou bázeň před Hospodinem.

Odpověď: Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci.

Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši, – Hospodinův příkaz je spolehlivý, – nezkušenému dává moudrost. Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky, – Hospodinovy výroky jsou pravdivé, – všechny jsou spravedlivé. Tvůj služebník si na ně dává pozor – a velmi bedlivě je zachovává. – Kdo však pozná každé pochybení? – Očisť mě od chyb, jež jsou mi skryty! Chraň svého služebníka před zpupností, – ať mě neovládne! – Pak budu bez úhony – a vyvaruji se velkého hříchu.

2. ČTENÍ

Jakub vrcholí svoji obžalobu těch, kteří se domnívají, že mají veškerou budoucnost (zajištění, jistotu) ve svých rukou (viz předcházející verše Jak 4, 13-17). Ostrá slova jsou i dnes voláním po spravedlivé mzdě našim zaměstnancům či právoplatném uhrazení užívaných služeb (i např. zaplacení daní či jízdného, …).

Jak 5,1-6

Nuže tedy, vy boháči: plačte a naříkejte nad strastmi, které na vás přijdou. Vaše bohaté zásoby hnijí a vaše šatstvo rozežírají moli. Vaše zlato a stříbro rezaví, a ten rez bude svědčit proti vám a stráví vaše tělo jako oheň. Hromadili jste si majetek i v tyto poslední dny. Ale mzda, o kterou jste ošidili sekáče, kteří vám požali pole, ta mzda křičí a křik vašich ženců pronikl k sluchu Pána zástupů. Na zemi jste hýřili a oddávali se rozkoším, krmili jste se i tehdy, když už už nastávala řež. Odsoudili jste spravedlivého a připravili ho o život – a on se vám nebrání.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Tvé slovo, Pane, je pravda; posvěť nás pravdou. Aleluja.

EVANGELIUM

38. až 48. verši 9. kapitoly Markova evangelia předchází Ježíšova druhá předpověď utrpení a následné nepochopení učedníků, když se hádají o prvenství. V našem úryvku zní nezralá touha po exkluzivitě. Proto následují přísná slova, která odsuzují pohoršení „maličkých“.

Mk 9,38-43.45.47-48

Jan řekl Ježíšovi: „Mistře, viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu. Bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem.“ Ježíš však řekl: „Nebraňte mu! Přece žádný, kdo ve jménu mém vykoná zázrak, nemůže pak hned o mně mluvit špatně. Kdo není proti nám, je s námi. Kdokoli vám podá číši vody proto, že jste Kristovi, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu. Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře. Svádí-li tě tvá ruka, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez ruky, než abys přišel s oběma rukama do pekla, do neuhasitelného ohně. Svádí-li tě tvoje noha, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez nohy, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla. Svádí-li tě tvoje oko, vyloupni ho! Lépe, abys vešel do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, kde jejich červ nehyne a oheň nehasne.“

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Prosíme tě, Bože, dej, ať nás toto přijímání obnoví, a když slavením Kristovy oběti zvěstujeme jeho smrt, ať jsme připraveni spolu s ním trpět, abychom měli také podíl na jeho slávě. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Ježíšova slova jsou primárně určena učedníkům, tedy těm, kteří vedou komunitu. Je dobré zahlédnout souvislost s předchozím textem: Jako by učedníci naprosto nechápali, jak vážnou věc jim jejich mistr říká, když jim sděluje, že bude trpět, bude usmrcen, ale vstane (Mk 9,31). Mnohem více řeší, kdo z nich bude první mezi ostatními (Mk 9,34). Naše perikopa navazuje na Ježíšovo káravé poučení (Mk 9, 35-37) a skrývá několik narážek. Ježíš poučuje učedníky: „Kdo přijme jedno z takových dětí v mém jménu…“ (Mk 9,37). A hned v zápětí učedníci reagují: „…v tvém jménu vyhání zlé duchy… Bránili jsme mu…“ Jako by opět nerozuměli, co Ježíš říká. Nikoli služba, úcta, ochrana života, láska, ale zášť a touha ovládat naplňuje jejich srdce. Proto je dnešní Ježíšovo slovo nekompromisní. Jsme to často my sami, kdo místo naslouchání „slyšíme“ vlastní verzi – to, co sami chceme. Přitom pravá „chuť“ či „slanost“ učedníka je právě v jeho schopnosti slyšet hlas Pána a nechat se jím vést.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 1. 10.

Job 1,6-22

Lk 9,46

Komentář: Job 1,6-22-50
Věrnost a vděčnost Hospodinu v dobách dobrých i v časech zlých – to je Jobova výzva i pro můj život.

ÚTERÝ 2. 10. památka Svatých andělů strážných

Ex 23,20-23a

Mt 18,1-5.10

Komentář: Mt 18,1-5.10
Nepovyšovat se, nehrát si na něco, nestavět na svých úspěších, spravedlnosti, vědomostech či dokonalosti..., ale být jako dítě, které je závislé na svých rodičích, být závislý na svém Otci.

STŘEDA 3. 10.

Job 9,1-12.14-16

Lk 9,57-62

Komentář: Job 9,1-12.14-16
Job poznává Boha jako toho, který jej ve všem převyšuje, „v čem by mohl mít člověk u Boha pravdu?“. Přesto se Bůh k Jobovi sklání a všechny „velkolepé a neprobadatelné věci, divy, které nelze sečíst,“ koná pro něj – i pro tebe.

ČTVRTEK 4. 10.

Job 19,21-27

Lk 10,1-12

Komentář: Lk 10,1-12
Poslání přinášet pokoj se týká každého Ježíšova učedníka. Buď zprostředkovatelem Božího požehnání, jeho přijetí a lásky.

PÁTEK 5. 10.

Job 38,1.12-21; 40,3-5

Lk 10,13-16

Komentář: Job 38,1.12-21; 40,3-5
Před Boží velikostí, před jeho mocí a dokonalostí umlkají Jobova ústa. Bůh však s ním nepřestává vést dialog, dává mu stále svoji milost a lásku. A to se děje i mně.

SOBOTA 6. 10.

Job 42,1-3.5-6.6-12

Lk 10,17-24

Komentář: Job 42,1-3.5-6.6-12
Tváří v tvář Boží velikosti si Job uvědomuje svoji malost, opovážlivost i nedokonalost a přiznává se k nim. A Boží odpovědí je (další) požehnání pro jeho život.

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- https://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/