6.5.2012 – 5. neděle velikonoční – cyklus B

5. neděle velikonoční – cyklus B

Převzato z: www.vira.cz

Velikonoční doba se pomalu posouvá ke slavnosti Seslání Ducha svatého. Texty čtení nám předkládají události, v nichž není snadné „vědět si rady“: Učedníci se bojí pronásledovatele Saula. Ale nesnadné je i téma vztahu našich skutků a daru spásy, které nahlížíme z pohledu janovské komunity v druhém čtení. V neposlední řadě v evangeliu se vrátíme do večeřadla, abychom slyšeli, co nám Ježíš klade na srdce pro dobu, až on nebude s námi ve viditelné podobě. Vše směřuje k odvaze žít evangelium naplno, nikoliv jako nesamostatné děti, ale jako dospělí křesťané. A právě tato plnost života nespočívá ani v nadřazeném pocitu kohosi, kdo „již má“ spásu (druhé čtení), ani v pouze úzkostném plnění předpisů. Jde o tajemství života samotného Boha, který do nás má a může proudit.

KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

PŘÍMLUVY:
Přímluvy pro každou nedělní mši koncipované na základě aktuálního dění v církvi, ve světě i v naší zemi
- https://ps.apha.cz/nedelni-primluvy/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ:
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar/


 

VSTUPNÍ ANTIFONA

Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci; před zraky národů zjevil svou spravedlnost. Aleluja.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys nám poslal Vykupitele a přijímáš nás za své syny; pohlédni na nás s otcovskou láskou a dej, aby všichni, kdo věří v Krista, dosáhli pravé svobody a věčného dědictví. Skrze tvého Syna ...

1. ČTENÍ

Příběh o Šavlovi je ukázkou, jak jedná Bůh. Bratři v Damašku se děsí pověstného pronásledovatele, ale Bůh jedná. Pavel, naplněný Duchem svatým, se stává místo ohrožení po-silou.

Sk 9,26-31

Když přišel Šavel do Jeruzaléma, pokoušel se navázat styk s učedníky, ale všichni se ho báli. Nemohli uvěřit, že on je učedníkem. Ujal se ho však Barnabáš. Uvedl ho k apoštolům a vypravoval, jak Šavel viděl na cestě Pána, který s ním mluvil, a jak v Damašku neohroženě vystupoval ve jménu Ježíšově. Od té chvíle byl s nimi v Jeruzalémě stále ve styku a směle vystupoval ve jménu Páně. Také rozmlouval s helénisty a přel se s nimi. Ti mu však začali ukládat o život. Jakmile se to bratři dověděli, doprovodili ho dolů do Césareje a odtamtud ho vypravili do Tarsu. Církev měla pokoj v celém Judsku, Galileji i Samařsku. S úspěchem se vyvíjela, žila v bázni před Pánem a rostla přispěním Ducha svatého.

ŽALM 22

Odpověď: Budu tě chválit, Hospodine, ve velkém shromáždění. Nebo: Aleluja.

Své sliby splním před těmi, kdo ctí Hospodina. – Chudí se najedí do sytosti, – kdo hledají Hospodina, budou ho chválit: – „Navěky ať žije vaše srdce!“ Rozpomenou se, k Hospodinu se obrátí – všechny končiny země, – před ním se skloní – všechna lidská pokolení. – Jen jemu se budou kořit všichni, kdo spí v zemi, – před ním se skloní všichni, kdo sestupují v prach.I má duše bude pro něho žít, – mé potomstvo bude mu sloužit. – Bude vyprávět o Pánu příštímu pokolení, – lidu, jenž se narodí, budou hlásat jeho spravedlnost: – „To udělal Hospodin!“

2. ČTENÍ

Již minulou neděli jsme slyšeli, že janovská komunita bojuje s gnostiky, kteří se považovali za osvícené, výjimečné a na vrcholu cesty víry. Být vtažen do tajemství Krista, Trojice či vykoupení neznamená, že již nemusíme žít ze spravedlnosti. „Výjimečnost“ vykoupení není žádným důvodem k pohrdání ostatními.

1 Jan 3,18-24

Děti, nemilujme jen slovem a jazykem, ale činem, doopravdy! Podle toho poznáme, že jsme z pravdy, a to uklidní před ním naše svědomí, když by nám něco vyčítalo, neboť Bůh ví všechno dokonaleji a lépe než naše svědomí. Milovaní, jestliže nás svědomí neobviňuje, dodá nám to radostné důvěry v Boha a dostaneme od něho všechno, zač prosíme, protože zachováváme jeho přikázání a konáme, co je mu milé. A to je to jeho přikázání: abychom věřili ve jméno jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali, jak nám nařídil. Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm. A že v nás zůstává, poznáváme podle Ducha, kterého nám dal.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás, praví Pán; kdo zůstává ve mně, ten nese mnoho ovoce. Aleluja.

EVANGELIUM

Janovo evangelium má dvě části. Druhá je koncipována jako řeč při poslední večeři a zahrnuje následné události smrti a vzkříšení. 15. kapitola Janova evangelia je jedním z textů poslední večeře. Podobenství o vinném kmeni a ratolestech je silným motivem základního refrénu: „Zůstaňte ve mně.“

Jan 15,1-8

Ježíš řekl svým učedníkům: „Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou ratolest na mně, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla ovoce ještě více. Vy jste už čistí tím slovem, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest; uschne, seberou ji, hodí do ohně – a hoří. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč chcete, a dostanete to. Tím bude oslaven můj Otec, že ponesete mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji učedníci.“

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Svými svátostmi nás, Bože, uvádíš do nového života; pomáhej svému lidu, ať se nevrací k tomu, co je staré a špatné, ale vytrvá na cestě k tobě. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

„Zůstaňte ve mně,“ klade Ježíš na srdce apoštolům. Obraz kmene a ratolestí asociuje mízu, bez níž ratolest hyne. Jistě lze domýšlet obraz kmene a ratolestí (církev, farnost, společenství), ale především je zde kmenem Kristus. Tento obraz však také ukazuje roli Ducha svatého. On je tou mízou, která tímto připojením ke kmeni může proudit. De facto není vidět, ale člověk žije. Tento obraz Nejsvětější Trojice, jak ji může zakusit konkrétní křesťan, se objevil také ve druhém čtení. V posledních verších úryvku mluví Jan o zachovávání přikázání, které je důvodem, že Bůh zůstává… I zde se mluví o Duchu. Jak tedy prakticky vypadá život křesťana, když je napojen na život Trojice? Co všechno máme dělat, aby Bůh v plnosti mohl proudit do našeho srdce? Nejsou dnešní čtení návodem?

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 7.5.

Sk 14,5-18

Jan 14,21-26

Komentář: Sk 14,5-18
Děkuj Pánu za jeho dobrodiní, za „déšť a úrodné časy, jídla dosyta a plno radosti do srdce“. I těmito dary, které možná v běžném životě ne zcela vnímáš, ti Bůh žehná a provází tě.

ÚTERÝ 8.5.

Sk 14,19-28

Jan 14,27-31a

Komentář: Sk 14,19-28
Pavel s Barnabášem se vracejí, aby podali zprávu o své misii obci, z které vyšli, a aby si odpočinuli. I pro mne je důležité někomu zodpovídat za to, co dělám. A také potřebuji mít své místo, kde mohu načerpat síly, kde si mohu odpočinout.

STŘEDA 9.5.

Sk 15,1-6

Jan 15,1-8

Komentář: Sk 15,1-6
Spory mezi jednotlivci i spory v církevní obci (farnosti) je třeba řešit, hledat společně kompromis, řešení vhodné pro všechny. Jsem pro to otevřený? Jsem ochoten k tomu přispívat svým dílem?

ČTVRTEK 10.5.

Sk 15,7-21

Jan 15,9-11

Komentář: Sk 15,7-21
„Spásy docházíme milostí“ – prožij dnes znovu tuto skutečnost, prožij, že tento veliký Boží dar dostáváš zdarma, bez zásluh, i když jej nejsi hoden…

PÁTEK 11.5.

Sk 15,22-31

Jan 15,12-17

Komentář: Sk 15,22-31
Jak moc jsou pro mne důležité církevní a papežské dokumenty, pastýřské listy biskupů? Je pro mne důležité, co mi chtějí říci moji pastýři, zajímám se o to?

SOBOTA 12.5.

Sk 16,1-10

Jan 15,18-21

Komentář: Sk 16,1-10
Nechat se vést Duchem znamená být poslušný, neprosazovat sebe, svoji vlastní vůli, ale naslouchat mu a nechat se jím opravdu vést – nikoliv jen prosit o požehnání toho, co jsem si sám vymyslel a rozhodl…

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- https://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/