8.4.2012 - Slavnost Zmrtvýchvstání Páně – cyklus B

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně – cyklus B

Převzato z: www.vira.cz

Vzkříšení je onen „den po sobotě“, kdy se události světa otočily jiným směrem. Jako by právě dnes vyvstal „osmý den“ stvoření. Na tento den čekalo tvorstvo od Adamova pádu. Od této chvíle již nevládne osudu člověka smrt, ale život. Ježíšovo zmrtvýchvstání je zcela reálnou porážkou smrti. Není žádná mocnost, zlo, Ďábel, smrt…, která by mohla člověka oddělit od Boha. Ovšem má to svoji podmínku, totiž že člověk Boha přijme, vpustí ho do svého srdce (to je význam obnovy křtu při vigilii zmrtvýchvstání). Chceme jásat nad vítězstvím života, ale je zde i naše rozhodnutí pro Boha.

KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

PŘÍMLUVY:
Přímluvy pro každou nedělní mši koncipované na základě aktuálního dění v církvi, ve světě i v naší zemi
- https://ps.apha.cz/nedelni-primluvy/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ:
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar/


 

VSTUPNÍ ANTIFONA

Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s tebou, aleluja.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tvůj jednorozený Syn slavně přemohl smrt a otevřel nám nebe; prosíme tě: dej, ať ve světle jeho vzkříšení vstaneme k novému životu, a obnov nás svým Duchem, abychom směřovali k tobě do nebeské slávy. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Petr podle Skutků apoštolů poprvé v životě vstupuje do pohanského domu, ale ke svému překvapení se nesetká s pohrdáním vírou. Naopak, Bůh mocně jedná, Duch svatý sestoupí na pohany dříve, než je Petr pokřtil! Jeho radostné hlásání je vzorovým sdělením základů křesťanské víry.

Sk 10,34a.37-43

Petr se ujal slova a promluvil: „Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel. A my jsme svědky všeho toho, co konal v Judsku a v Jeruzalémě. Ale pověsili ho na dřevo a zabili. Bůh jej však třetího dne vzkřísil a dal mu, aby se viditelně ukázal, ne všemu lidu, ale jen těm, které Bůh předem vyvolil za svědky, totiž nám, kteří jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání. On nám přikázal, abychom hlásali lidu a se vší rozhodností dosvědčovali: To je Bohem ustanovený soudce nad živými i mrtvými. O něm vydávají svědectví všichni proroci, že skrze něho dostane odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří.“

ŽALM 118

Odpověď: Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho! Nebo: Aleluja, aleluja, aleluja.

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, – jeho milosrdenství trvá navěky. – Nechť řekne dům Izraelův: – „Jeho milosrdenství trvá na věky.“ Hospodinova pravice mocně zasáhla, – Hospodinova pravice mě pozvedla. – Nezemřu, ale budu žít – a vypravovat o Hospodinových činech. Kámen, který stavitelé zavrhli, – stal se kvádrem nárožním. – Hospodinovým řízením se tak stalo, – je to podivuhodné v našich očích.

2. ČTENÍ

Jestliže jsme zakusili vykoupení, jestliže žijeme v moci Boží, pak náš život má dostat novou náplň. Kristovo zmrtvýchvstání není jen jedním z bodů na cestě. Je to zásadní změna v celém našem životě…

Kol 3,1-4

Bratři! Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi. Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, váš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Kristus, náš velikonoční beránek, je obětován, proto slavme svátky s Pánem. Aleluja.

EVANGELIUM

Tímto textem začíná Jan vyprávět o vzkříšení. Je třeba nepřeslechnout zlom vyprávění! Ještě předchozí verš mluvil o hrobu. Marie klade otázku obecně: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.“ I my stojíme v této situaci. Odpověď nám nedá pečlivé zkoumání, ale víra! To vyjadřují až další části 20. kapitoly Janova evangelia.

Jan 20,1-9

Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.“ Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl ke hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží pruhy plátna, ale dovnitř nevešel. Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží pruhy plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch pruhů plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Velikonočními svátostmi dals, Bože, svému lidu nový život; zůstávej s námi, nikdy nás neopouštěj a doveď nás ke slávě vzkříšení. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Všechny texty liturgie v sobě nesou nějaké překvapení. V prvním čtení je to překvapený Petr, který vidí, že i pohané mají přístup k Bohu skrze Krista. Vedle toho je to nádherný Žalm 118, který by se snad měl recitovat celý, i když to liturgie nedělá. Je výrazem nejen fascinované radosti, ale i shrnutím překvapující dynamiky, kterou Bůh použil. (Kéž by nám jeho slova nepřipadala „odposlouchaná“.) A konečně evangelium ukazuje zmatenou Marii i učedníky. Jako by tohle vůbec nečekali. Slova „nevíme, kam ho položili“ jsou podivuhodná, protože Marie mluví v plurálu. Nevíme… Ani my nevíme, jak přesně události proběhly. Bůh zůstává i pro nás tajemstvím, a přesto je nám nesmírně blízkým právě touto událostí.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 9.4.

Sk 2,14.22b-33

Mt 28,8-15

Komentář: Sk 2,14.22b-33
Bůh chce konat mocné činy, divy a znamení i mezi námi. Zmrtvýchvstalý Kristus přichází jako dárce Ducha a pokoje. „My všichni jsme toho svědky.“ I ty – a právě teď.

ÚTERÝ 10.4.

Sk 2,36-41

Jan 20,11-18

Komentář: Sk 2,36-41
To zaslíbení „všem, kteří jsou ještě daleko, které si povolá Pán,“ se naplňuje a uskutečňuje i v tvém životě. Jak moc proniklo do tvého srdce?

STŘEDA 11.4.

Sk 3,1-10

Lk 24,13-35

Komentář: Sk 3,1-10
Vžij se do role chromého z evangelia, vždyť i tebe ochromuje hřích a i tebe Ježíš uzdravuje a posílá. Ke svědectví i ke chválení Boha.

ČTVRTEK 12.4.

Sk 3,11-26

Lk 24,35-48

Komentář: Sk 3,11-26
Uzdravení se děje skrze víru apoštolů, skrze víru, která od Krista pochází. I dnes potřebuje Ježíš ty, kteří jeho uzdravení zprostředkují, kteří o něm vydají svědectví, kteří budou jeho ochotnými svědky.

PÁTEK 13.4.

Sk 4,1-12

Jan 21,1-14

Komentář: Sk 4,1-12
Ježíš – „kámen, který stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní“. Má můj život, mé usilování, mé jednání za základ Ježíše, stavím na něm? Kde v mém životě to tak úplně neplatí?

SOBOTA 14.4.

Sk 4,13-21

Mk 16,9-15

Komentář: Sk 4,13-21
„Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli.“ – Možné to je, mohu se se svojí vírou schovat, žít si bez druhých, pouze s Ježíšem – ale není to to, k čemu jsem poslán, k čemu jsem byl vysvobozen.

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- https://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/