2.12.2012 - 1. neděle adventní – cyklus C

2.12.2012 -1. neděle adventní – cyklus C

Převzato z: www.vira.cz

Vstupujeme do doby adventní. Na první pohled cosi minulého končí a začíná nový cyklus. Liturgie ale ve svých textech nestaví takto ostrou hranici. Advent plynule navazuje na témata konce předchozího liturgického roku a jeho čtení. Kristus je král, který přichází (adventus). Připravujeme se na Vánoce. To ale není jen vzpomínka na minulé události. Skutečné slavení Vánoc v sobě nese rozměr aktuálnosti. Cosi z této události je stále platné, stále se děje. A nejen to. Ježíšův příchod dostane ještě nový rozměr, jak o něm dnešní evangelium bude mluvit – na konci věků. To je nový advent. Tato víra se od počátku mezi křesťany vyznávala (zmínka v druhém čtení). Ale nejde o to, abychom se zbytek života třásli hrůzou, kdy to nastane. Naopak! Bůh touží dovést člověka do plnosti bytí, ve které zahodí všechno nesmyslné, podvodné a lživé. Takto očištěn bude člověk plnohodnotným partnerem dialogu, který s námi chce Bůh vést (první čtení).

KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

PŘÍMLUVY:
Přímluvy pro každou nedělní mši koncipované na základě aktuálního dění v církvi, ve světě i v naší zemi
- https://ps.apha.cz/nedelni-primluvy/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ:
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar/

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá každou neděli dopoledne televize Noe. Svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb ve Vatikánu a z cest papeže Benedikta XVI. po světě. www.tvnoe.cz

 

VSTUPNÍ ANTIFONA

K tobě pozvedám svou duši, Hospodine, můj Bože, v tebe důvěřuji, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou nejásají moji nepřátelé. Vždyť nikdo z těch, kdo v tebe doufají, nepadne do hanby.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, očekáváme příchod našeho Pána Ježíše Krista a prosíme tě: posiluj naši vůli, ať konáme spravedlivé skutky a připravujeme se na setkání s ním, abychom v den soudu stáli po jeho pravici a vešli do nebeského království. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

1. ČTENÍ

Jeremiáš působí v posledním úseku dějin Izraele před pádem do Babylonského zajetí (587 př. Kr.). Jeremiáš varuje Izrael, ale ten neslyší. Přesto je v jeho proroctví úsek (kap. 30 – 35), kde se mluví o nové perspektivě. Bůh dá novou smlouvu, na troskách vznikne život. Tento text vysvětluje hrozby v dnešním evangeliu. Cílem Božího poselství není vylekání člověka, ale Bůh touží dovést nás k pravým hodnotám.

Jer 33,14-16

Hle, blíží se dni – praví Hospodin – kdy splním sliby, které jsem dal o Izraelovu a o Judovu domu. V ty dny, za toho času vzbudím Davidovi zákonitý výhonek, který bude uskutečňovat právo a spravedlnost na zemi. Za těch dnů dojde Juda spásy a Jeruzalém bude bydlet v bezpečí. To je jméno, kterým ho budou nazývat: „Hospodin je naše spravedlnost.“

ŽALM 25

Žalm je odpovědí na Boží záměr s člověkem. Bůh chce s člověkem spolupracovat. Ale musíme chtít.

Odpověď: K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši.

Ukaž mi své cesty, Hospodine, – a pouč mě o svých stezkách. – Veď mě ve své pravdě a uč mě, – neboť ty jsi Bůh, můj spasitel. Hospodin je dobrý a dokonalý, – proto ukazuje hříšníkům cestu. – Pokorné vede k správnému jednání, – pokorné učí své cestě. Hospodinovo jednání je jen láska a věrnost – pro ty, kdo plní jeho smlouvu a nařízení. – Důvěrně se stýká Hospodin s těmi, kdo se ho bojí, – dává jim poznat svou smlouvu.

2. ČTENÍ

1 Sol (též 1 Tesalonickým) je zřejmě vůbec nejstarším textem NZ. Pavel vypráví o své cestě s Timoteem a těší se na návštěvu u Soluňanů. K tomu připojuje své přání či požehnání (náš text). Je zde zařazen kvůli zmínce o příchodu našeho Pána, který byl pro první křesťany samozřejmou součástí jejich víry.

1 Sol 3,12 – 4,2

Bratři! Ať ve vás Pán rozhojňuje stále víc a více lásku jednoho k druhému i ke všem lidem, jako ji i my máme k vám. Ať posilní vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými. Nakonec pak vás, bratři, prosíme a napomínáme v Pánu Ježíši: jak jste se od nás naučili, že máte žít, abyste se líbili Bohu, a jak i žijete, tak ať v tom vynikáte ještě více. Víte přece, které příkazy jsme vám dali z moci Pána Ježíše.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Pane, ukaž nám své milosrdenství a dej nám svou spásu! Aleluja.

EVANGELIUM

21. kapitolou vrcholí Ježíšova slova k zástupům. Od následující kapitoly se bude vyprávět o poslední večeři a Ježíšově smrti. Jako i Marek a Matouš na konci Ježíšových slov zařazuje autor eschatologickou řeč (o posledních věcech). Je to tedy jakési memento k nám – posluchačům. Víc už sděleno nebude.

Lk 21,25-28.34-36

Ježíš řekl svým učedníkům: „Budou znamení na slunci, na měsíci i na hvězdách, na zemi úzkost národů, bezradných nad hukotem a příbojem moře; lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na celý svět, neboť hvězdný svět se zachvěje. A tehdy lidé uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou. Až to začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení. Dejte si pozor, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a pozemskými starostmi, aby vás den soudu nezastihl znenadání; přijde totiž jako léčka na všechny, kdo přebývají na celé zemi. Proto bděte a modlete se v každé době, abyste mohli všemu tomu, co se má stát, uniknout a obstát před Synem člověka.“

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Prosíme tě, Bože, ať nás účast na Kristově oběti posiluje, abychom se uprostřed světa učili milovat to, co nepomíjí, a drželi se hodnot věčných. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Téměř vždy při četbě eschatologických textů se člověk ptá, kde je hranice mezi obrazem a děsivou realitou. Hned se rodí představy, jak to všechno bude… Cíl textu je ale jinde. Správný posluchač nebo čtenář, který přijal Ježíše jako svého Pána, nemá propadat strachu. Vždyť čeká na svého Pána, až se vrátí domů (Lk 12,35-38), a jeho příchod je důvodem naděje. Proto Ježíš mluví o pozvednutí hlavy. Snad se zdá, že Ježíšův příchod na konci věků je asi hodně daleko… Ovšem docela často sami díky politickým, hospodářským či mezilidským situacím propadáme pocitu zmaru. Není to hrůza země vzhůru nohama, ale pocit prázdnoty, zklamání či zmaru, který nás drtí. Stejně tak ale právě v této chvíli znějí Pánova slova: Jsem blízko, nebojte se a pozdvihněte hlavu! Nesložme ruce do klína s pocitem, že svět má běžet bez nás. Naopak prosme, ať Pán posilní naše srdce (druhé čtení), aby jeho příchod byl i pro nás skvělým vítězstvím!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 3. 12.

Iz 2,1-5

Mt 8,5-11

Komentář: Iz 2,1-5
„Choďme v Hospodinově světle!“ – co to pro mne konkrétně znamená? Kam potřebuji vpustit Hospodinovo světlo, kde je v mém životě tma, kterou potřebuji rozehnat?

ÚTERÝ 4. 12.

Iz 11,1-10

Lk 10,21-24

Komentář: Iz 11,1-10
Spravedlnost je častým slovem v adventních úryvcích. O ni máš usilovat i ty, i na tobě záleží, aby se uskutečňovalo slovo: „Poznání Hospodina naplní zemi.“

STŘEDA 5. 12.

Iz 25,6-10a

Mt 15,29-37

Komentář: Iz 25,6-10a
Doufám v Hospodina? Čekám od něj vůbec něco?

ČTVRTEK 6. 12.

Iz 26,1-6

Mt 7,21.24-27

Komentář: Iz 26,1-6
Téma naděje pokračuje: „Hospodin je skála navěky.“ – Jakou píseň zazpíváš ty o Bohu, o jeho spáse, o jeho pevnosti, o jeho péči o tebe?

PÁTEK 7. 12.

Iz 29,17-24

Mt 9,27-31

Komentář: Iz 29,17-24
Zaslíbení pro ty, kteří znají své slabosti, svoje hříchy a jsou ochotni se navrátit k Bohu, vrhnout se do jeho náruče a nechat se uzdravit, přijmout odpuštění.

SOBOTA 8. 12. Slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu

Gn 3,9-15.20; Ef 1,3-6.11-12

Lk 1,26-38

Komentář: Ef 1,3-6.11-12
Chval spolu s Marií svého Pána za přijetí za jeho děti, za vyvolení „být svatí a neposkvrnění v lásce“ a pros o růst v uskutečňování tohoto vyvolení i na Mariinu přímluvu.

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- https://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/