26.2.2012 - 1. neděle postní – cyklus B

1. neděle postní – cyklus B

Převzato z: www.vira.cz

Vstupujeme do postní doby. Tento čas je jakousi zvlášť intimní dobou na setkání s Bohem. Jako by se nyní člověk rozhodl zahodit všechny přítěže a znovu se volně rozběhl ke svému Bohu. Opět si připomínáme, kým Bůh je, jak jedná a jak vstupuje do lidského života. Půst nese intenzivní odkazy na křest, proto se čtení v této době budou obracet ke křestním tématům. Snad je to čas obnovy také našeho rozhodnutí se pro Boha a smlouvy s ním (1. čtení). V neposlední řadě je to čas intenzivní modlitby za naše katechumeny, i když např. v našem kostele žádný není. Prosíme za všechny, kteří přijmou křest, aby Boha skutečně objevili a vytrvali na cestě s ním. Postní neděle se nikdy nepočítaly do postních dnů, tedy v neděle se půst nezachovává. Je to stále čas radostné oslavy Kristova vítězství nad smrtí.

KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

PŘÍMLUVY:
Přímluvy pro každou nedělní mši koncipované na základě aktuálního dění v církvi, ve světě i v naší zemi
- https://ps.apha.cz/nedelni-primluvy/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ:
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar/


 

VSTUPNÍ ANTIFONA

Vyslyším ho, až mě bude vzývat, budu při něm v tísni, zachráním ho a oslavím, nasytím ho dlouhým věkem.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, ty nám dáváš milost, abychom se čtyřicet dní připravovali na Velikonoce; prosíme tě, ať v postní době hlouběji pronikneme do tajemství Kristova vykupitelského díla a stále opravdověji z něho žijeme. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého…

1. ČTENÍ

Příběh o potopě v sobě nese zásadní sdělení: Bůh nechce smrt člověka. Bůh hledá šance, jak člověku pomoci. Výrazem toho je smlouva. Ta předpokládá dvě strany. Pokud jedna ze stran dohodu poruší, chápe se smlouva jako neplatná. Existuje smlouva stále platná i přes to, že my jsme ji porušili?

Gn 9,8-15

Toto řekl Bůh Noemovi i jeho synům: „Uzavírám smlouvu s vámi i s vašimi potomky, a se všemi živými tvory u vás: s ptáky, s veškerou krotkou i divokou zvěří země, se vším, co vyšlo z archy, se všemi živočichy země. Uzavírám s vámi smlouvu: Nic, co má tělo, nebude už zahubeno vodou potopy, už nepřijde potopa, aby zpustošila zemi.“ Bůh dodal: „Toto je znamení smlouvy, které zřizuji mezi sebou a vámi i mezi každým tvorem u vás na budoucí pokolení: Kladu do mraků svou duhu a ta bude znamením smlouvy mezi mnou a vámi. Když nakupím nad zemí mraky a v mracích se objeví duha, vzpomenu si na svoji smlouvu, která je mezi mnou a vámi a mezi každým živým tvorem, který má tělo. Voda už nevzroste k potopě, aby zahubila každé tělo.“

ŽALM 25

Odpověď: Všechno tvé jednání, Hospodine, je láska a věrnost pro ty, kdo plní tvou smlouvu.

Ukaž mi své cesty, Hospodine, – a pouč mě o svých stezkách. – Veď mě ve své pravdě a uč mě, – neboť ty jsi Bůh, můj spasitel. Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování, – na své milosrdenství, které trvá věčně. – Pamatuj na mě ve svém milosrdenství – pro svou dobrotivost, Hospodine! Hospodin je dobrý a dokonalý, – proto ukazuje hříšníkům cestu. – Pokorné vede k správnému jednání, – pokorné učí své cestě.

2. ČTENÍ

Na základě 1. čtení, resp. celého příběhu o potopě, dostává 2. čtení jasný význam: Potopa byla smrtí pro všechny odmítající. Ale Bůh nejen dal novou šanci, ale nyní v Kristu i hříšní mají možnost žít. Smlouva tu dostává zcela nové rysy. Stejné znamení – voda – se nyní stává znamením života.

1 Petr 3,18-22

Milovaní! Kristus vytrpěl jednou smrt za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás smířil s Bohem. Byl sice usmrcen podle těla, ale podle ducha dostal nový život. V tom duchu šel a přinesl zprávu duším uvězněným. Oni kdysi nechtěli poslechnout, když Bůh v Noemově době shovívavě vyčkával, zatímco se stavěla archa. Jen několik osob, celkem osm, se v ní zachránilo skrze vodu. Voda, která tehdy byla předobrazem křtu, i vám nyní přináší spásu. Ne že by křest smýval špínu z těla, ale vyprošuje nám u Boha, aby bylo čisté naše svědomí, a působí to zmrtvýchvstání Ježíše Krista. On se odebral do nebe, je po Boží pravici a jsou mu podřízeni andělé, mocnosti i síly.

Zpěv před Evangeliem

Nejen z chleba žije člověk, ale z každého slova, které vychází z Božích úst.

EVANGELIUM

Krátká úvodní zpráva má dvě části: Ježíš na poušti a úvodní shrnující zpráva o počátku jeho činnosti. Obě korespondují se začínající postní dobou a nabízejí základní roviny liturgické postní doby: vedení Duchem, půst (poušť), obrácení a radostná zvěst o Boží blízkosti.

Mk 1,12-15

Duch vyvedl Ježíše na poušť. Byl na poušti čtyřicet dní a byl pokoušen od satana, žil tam mezi divokými zvířaty a andělé mu sloužili. Když byl Jan Křtitel uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!“

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, ty nás sytíš svátostným chlebem, a živíš tak naši víru, upevňuješ naději a posiluješ lásku; dej, ať stále lačníme po tomto živém a pravém chlebu a ať žijeme každým slovem, které vychází z tvých úst. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Postní doba v liturgických textech první neděle otevírá základní křesťanské téma: Bůh stojí o člověka a zachraňuje ho z propasti oddělení hříchem. Základní postní aktivitou křesťana není půst jako osamocený výkon, ale především veliká touha (znovu) objevit Boha. Postní doba ve své původní funkci je především intenzivní čas duchovní přípravy katechumenů na křest. Proto se čte o Ježíši odcházejícím na poušť, aby skrze sebepoznání a sebeovládání mluvil v tichu s Otcem. I ostatní křesťané mají právě v tomto čase obnovit svoji smlouvu s Bohem, své rozhodnutí se pro něj, objevit radost jeho poselství a přijmout ho.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 27.2.

Lv 19,1-2.11-18

Mt 25,31-46

Komentář: Mt 25,31-46
Nevypočítavá, jednající láska je cestou k Bohu, cestou, po které mám kráčet nejenom dnešním dnem, nejen letošním postem.

ÚTERÝ 28.2.

Iz 55,10-11

Mt 6,7-15

Komentář: Mt 6,7-15
Půst je také dobou, kdy mohu růst v odpouštění… Komu potřebuji odpustit? Co se mi odpouští těžko?

STŘEDA 29.2.

Jon 3,1-10

Lk 11,29-32

Komentář: Lk 11,29-32
K cestě s Kristem patří rozhodnutí víry (vyžadované znamení má vést k jistotě „bez víry“), žádné znamení nemůže nahradit mé osobní svobodné rozhodnutí pro Krista.

ČTVRTEK 1.3.

Est 4,17k-m.r-t

Mt 7,7-12

Komentář: Mt 7,7-12
Na cestě obrácení nekráčíš sám, není to jen tvé vlastní úsilí, tvoje vlastní snaha, ale také Boží milost, jeho doprovázení, vyslyšení tvých proseb…

PÁTEK 2.3.

Ez 18,21-28

Mt 5,20-26

Komentář: Mt 5,20-26
V čem by měla být moje spravedlnost dokonalejší? Kde v mém jednání vůči druhým schází láska a naopak přebývá hněv, tupení či zatracování?

SOBOTA 3.3.

Dt 26,16-19

Mt 5,43-48

Komentář: Mt 5,43-48
Dokonalá láska – láska, která nerozděluje, která se dává všem, je všem otevřená … jak naplním tento Kristův nárok?

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- https://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/