4.11.2012 - 31. neděle v mezidobí – cyklus B

4.11.2012 -31. neděle v mezidobí – cyklus B

Převzato z: www.vira.cz

Dnešní neděle v nabízených čteních sahá k samotnému jádru Písma, ať je to již text Starého zákona, list Židům či evangelium. Co je tedy to důležité v křesťanské zvěsti? Předně je to Bůh, který jedná tak, aby člověk mohl žít (druhé čtení), a současně nám nabízí cestu, která nestojí jen na normách a požadavcích (první čtení i evangelium). Modleme se a prosme, abychom i my měli sílu a odvahu k zvnitřnění Božích požadavků, jak budou znít v evangeliu.

KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

PŘÍMLUVY:
Přímluvy pro každou nedělní mši koncipované na základě aktuálního dění v církvi, ve světě i v naší zemi
- https://ps.apha.cz/nedelni-primluvy/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ:
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar/

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá každou neděli dopoledne televize Noe. Svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb ve Vatikánu a z cest papeže Benedikta XVI. po světě. www.tvnoe.cz

 

VSTUPNÍ ANTIFONA

Neopouštěj mě, Hospodine, Bože můj, nevzdaluj se ode mě! Pospěš mi na pomoc, Pane, má spáso!

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí a milosrdný Bože, ty nám dáváš všechnu potřebnou milost, abychom ti mohli správně a věrně sloužit; zbav nás všeho, co nám brání v plnění tohoto našeho poslání, ať bezpečně směřujeme k svému cíli a splní se na nás tvá zaslíbení. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Kniha Deuteronomium vznikla později než první čtyři knihy Mojžíšovy. Je opakování těchto knih, resp. zákonů, které obsahují. Ale nejen opakuje, také klade jiný důraz. V Dt 5 opakuje Desatero a pak připojuje vysvětlení příkazů. Náš text obsahuje jednu z nejslavnějších pasáží SZ, tzv. Šema Israel – Slyš, Izraeli.

Dt 6,2-6

Mojžíš řekl lidu: „Boj se Hospodina, svého Boha, a zachovávej všechny jeho zákony a příkazy, které já ti přikazuji – ty, tvůj syn a syn tvého syna – po všechny dny svého života, abys byl dlouho živ. Slyš, Izraeli, svědomitě je zachovávej, aby se ti dobře vedlo, abyste se velmi rozmnožili, jak to slíbil Hospodin, Bůh tvých otců, že ti dá zemi oplývající mlékem a medem. Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný. Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou! Ať tato slova, která ti dnes přikazuji, zůstanou v tvém srdci!“

ŽALM 18

Žalm je odpovědí na první čtení. Byli jsme Bohem pozváni milovat ho a žalmista reaguje: „Miluji tě…“!

Odpověď: Miluji tě, Hospodine, má sílo!

Miluji tě, Hospodine, má sílo, – Hospodine, má skálo, mé útočiště, zachránce můj! Můj Bože, má skálo, na niž se utíkám, – můj štíte, rohu mé spásy, ochrano má! – Budu vzývat Hospodina, jemuž náleží chvála, – a od svých nepřátel budu vysvobozen. Ať žije Hospodin, požehnána buď moje Skála, – sláva buď Bohu, mému spasiteli! – Veliká vítězství jsi popřál svému králi, – dáváš přízeň svému pomazanému.

2. ČTENÍ

Pokračujeme v četbě listu Židům. Teologicky náročný, propracovaný text si klade základní otázku o Kristově kněžství a jeho oběti. Náš text má až hymnický charakter, který vyjadřuje podstatu Kristova kněžství ve srovnání se SZ kněžstvím.

Žid 7,23-28

Bratři! V době starozákonní se mnozí stávali kněžími, protože umírali, a nemohli tedy jimi být stále; Ježíš však je navěky, a proto jeho kněžství nepřechází na někoho jiného. Proto také je schopen přinést navždy spásu těm, kdo skrze něho přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval. Ano, právě takového velekněze jsme potřebovali: aby byl svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, vyvýšený nad nebesa, který nemá zapotřebí, jako jiní velekněží, stále a stále podávat oběti nejprve za hříchy vlastní a teprve potom za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když sám sebe přinesl v oběť. Zákon totiž ustanovuje za velekněze lidi, kteří jsou podrobeni slabosti; ale ona přísaha – pozdější než Zákon – ustanovuje Syna, který dosáhl dokonalosti navždy.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, praví Pán, a můj Otec ho bude milovat, a přijdeme k němu. Aleluja.

EVANGELIUM

S blížícím se koncem liturgického roku se také blížíme k závěru Markova evangelia. Ježíš dostává poslední otázky, svým způsobem nejzásadnější. Ježíš cituje dvě místa ze SZ: Dt 6,4-5 (viz první čtení) a Lv 19,18. Ani jedna citace není z Desatera, ale obě na něj ve SZ navazují.

Mk 12,28b-34

Jeden z učitelů Zákona přistoupil k Ježíšovi a zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“ Ježíš odpověděl: „První je toto: ‘Slyš, Izraeli! Hospodin, náš Bůh, je jediný Pán. Proto miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.’ Druhé je toto: ‘Miluj svého bližního jako sám sebe.’ Žádné jiné přikázání není větší než tato.“ Učitel Zákona mu na to řekl: „Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že on je jediný a není jiného kromě něho a milovat ho celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary.“ Když Ježíš viděl, že učitel Zákona odpověděl rozumně, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ A nikdo se už neodvážil dát mu nějakou otázku.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Rozmnož v nás, Bože, působení své milosti, abychom v síle pokrmu, kterým jsi nás nasytil, došli do nebeské slávy. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Starý zákon je nejen souborem různých spisů, ale je také popisem zrání víry, kterým izraelský národ prošel za 1200 let. Na počátku byla prostá víra kočovníků, kteří se učili nejzákladnějšímu rozlišování. Ale vrcholem této víry Izraele je hluboký niterný vztah k Bohu. Právě na něj navazuje Ježíš ve svém působení. Nejde již o přikázání ve smyslu splnit či nesplnit normu. Jde o mnohem víc! Běží tu o vztah k Bohu prostoupený láskou. Protože Boha milujeme, plníme přikázání. Desatero nese v sobě dvě roviny – vztah k Bohu a vztah k bližnímu. A právě tyto dvě roviny se odrážejí v Ježíšově odpovědi učiteli Zákona. Ježíš Desatero resp. celý Zákon (Tóru) neruší, ale naplňuje. Nyní tu stojíme my a jsme to my, kdo jsme poznali Boha, Krista, míru Otcovy lásky. Nyní je na nás, zda odpovíme…

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 5. 11.

Flp 2,1-4

Lk 14,12-14

Komentář: Flp 2,1-4
Jak jsem na tom se snahou druhé těšit, láskyplně je povzbuzovat, s touhou po společenství a s účastí na životech (starostech i radostech) druhých?

ÚTERÝ 6. 11.

Flp 2,5-11

Lk 14,15-24

Komentář: Flp 2,5-11
Napodobuj v dnešním dni Krista – služebníka – pokorného a poslušného.

STŘEDA 7. 11.

Flp 2,12-18

Lk 14,25-33

Komentář: Flp 2,12-18
„Držte se pevně slova života“ – je pro mne Boží slovo opravdu slovem života? Jsou moje víra a mé skutky odpovědí na toto slovo?

ČTVRTEK 8. 11.

Flp 3,3-8a

Lk 15,1-10

Komentář: Flp 3,3-8a
Je moje chlouba v Kristu? Anebo v mém postavení, v mojí práci, v mé rodině, v mém majetku, v mé službě ve farnosti?

PÁTEK 9. 11.

Ez 47,1-2.8-9.12, 1 Kor 3,9c-11.16-17

Jan 2,13-22

Komentář: 1 Kor 3,9c-11.16-17
I tvůj chrám – kostel, který je obvyklým místem bohoslužeb tvé farnosti – je místem, kde prýští pramen, který uzdravuje, je pokrmem, dává růst. Napij se...

SOBOTA 10. 11.

Flp 4,10-19

Lk 16,9-15

Komentář: Flp 4,10-19
Komu v mém okolí či někde daleko (na misiích) mohu pomoci, povzbudit ho a ujistit o společenství, o Boží péči o něj?

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- https://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/