9.12.2012 - 2. neděle adventní – cyklus C

9.12.2012 -2. neděle adventní – cyklus C

Převzato z: www.vira.cz

Advent je časem přípravy na příchod Pána. A to nejen ve smyslu Vánoc, dítěte, jesliček… Ale texty mluví o Kristově příchodu vůbec. Jak může vstoupit? První čtení je nádherným zaslíbením, co všechno Bůh připravuje těm, kteří jdou za ním. Také druhé čtení nese stopu eschatologie. A konečně evangelium se odehrává v pomyslném nádechu ranní mlhy, za níž lze tušit veliké události přicházející spásy. Jako bychom se ptali: „Co se asi bude dít?“

KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

PŘÍMLUVY:
Přímluvy pro každou nedělní mši koncipované na základě aktuálního dění v církvi, ve světě i v naší zemi
- https://ps.apha.cz/nedelni-primluvy/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ:
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar/

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá každou neděli dopoledne televize Noe. Svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb ve Vatikánu a z cest papeže Benedikta XVI. po světě. www.tvnoe.cz

 

VSTUPNÍ ANTIFONA

Hle, Pán přijde spasit lidi všech národů a k radosti vašeho srdce dá, že uslyšíte jeho mocný hlas.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí a milosrdný Bože, spěcháme vstříc tvému Synu a prosíme tě: nedopusť, aby nám stály v cestě pozemské zájmy, ale ať nebeská moudrost zúrodní naše nitro, abychom došli k věčnému životu s Kristem. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého…

1. ČTENÍ

Tato kniha vznikla zřejmě mnohem později (1. stol. př. Kr.) než popisované události. Její příběh patří do období působení proroka Jeremiáše (6. stol. př. Kr.). Slibuje návrat Izraele do své vlasti. Verš 5,6 je citací Iz 40,4 a odrazí se nám v evangeliu. Text sám je však velice krásným zaslíbením, které platí i pro nás!

Bar 5,1-9

Svlékni ze sebe, Jeruzaléme, roucho své žalosti a soužení a oblékni se v ozdobu věčné slávy, kterou ti dává Bůh. Přioděj se rouchem spravedlnosti od Boha a vstav si na hlavu korunu slávy Věčného. Každému, kdo je pod nebem, ukáže Bůh tvůj jas. Neboť navěky ti bude dáno jméno od Boha „Pokoj spravedlnosti“ a „Vznešenost bázně Boží“. Vzchop se, Jeruzaléme, a postav se na výšině, pohleď na východ a podívej se na své děti, které se shromáždily na rozkaz Svatého od východu slunce až na západ. Jak se radují z toho, že Bůh na ně pamatoval! Neboť vyšly z tebe pěšky, vedeny od nepřátel, ale Bůh je přivede k tobě, nesené se slávou jako na královském trůnu. Bůh totiž rozkázal snížit každou vysokou horu, odvěké pahorky, a vyplnit údolí na rovnou zemi, aby Izrael kráčel bezpečně k Boží slávě. Také lesy a každý vonný strom zastíní Izraele na Boží rozkaz. Ano, Bůh přivede Izraele, který se bude radovat ve světle jeho velebnosti, s milosrdenstvím a se spravedlností, která z něho prýští.

ŽALM 126

Žalm navazuje na události 1. čtení, které popisuje návrat zajatců z babylonského zajetí. Tito lidé zakusili mnoho útrap, ale také Boží vysvobození. Nejde jen o převyprávění skutečnosti, ale o píseň, která opěvuje zážitek vykoupení Bohem.

Odpověď: Hospodin s námi udělal velkou věc, naplnila nás radost.

Když Hospodin přiváděl siónské zajatce, – byli jsme jako ve snách. – Tehdy byla naše ústa plná smíchu – a náš jazyk plný jásotu. Tehdy se říkalo mezi pohany: – „Velkou věc s nimi udělal Hospodin!“ – Ano, velkou věc s námi udělal Hospodin, – naplnila nás radost. Hospodine, změň náš osud, – jako se mění údolí jihu země. – Kdo sejí v slzách, – žnout budou s jásotem. Vycházejí s pláčem, – když nesou semeno k setí: – přijdou však s jásotem – a přinesou své snopy.

2. ČTENÍ

Přeskočili jsme úvodní pozdrav listu Filipanům a čteme první verše této velice radostné epištoly. Všimněme si, že tyto verše jsou neseny tématem posledního dne (eschatologický prvek). Jde však o jakýsi úvod či úvodní klauzuli listu, proto má slavnostní ráz.

Flp 1,4-6.8-11

Bratři! Ve všech svých modlitbách s radostí prosím za vás za všechny. Vždyť od prvního dne až do této chvíle mi pomáháte v rozšiřování evangelia. Jsem totiž přesvědčen, že ten, který ve vás toto dobré dílo začal, přivede ho ke konci ke dni Krista Ježíše. Ano, Bůh je mi svědkem, jak po vás po všech toužím láskou Krista Ježíše. A za to se modlím: ať stále víc a více roste vaše láska a s ní i poznání a všestranný úsudek, abyste dovedli volit to lepší, čistotou jen zářili a byli bez hříchu pro onen den Kristův, s plnou mírou dobrých skutků, vykonaných ve spojení s Ježíšem Kristem, k Boží chvále a slávě.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! Každý člověk uzří Boží spásu. Aleluja.

EVANGELIUM

Lukáš v prvních dvou kapitolách popsal dětství a původ Ježíše z Nazareta. Dnešním textem otevírá jeho veřejné působení. Jako první kapitoly začaly příběhem o narození Jana Křtitele, tak i nyní začíná vyprávění o Janově působení. Jeho slova jsou citací SZ (Iz 40,4), která se mají vzápětí naplnit na přicházejícím Kristu.

Lk 3,1-6

V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Poncius Pilát byl místodržitelem v Judsku, Herodes údělným knížetem v Galileji, jeho bratr Filip údělným knížetem v Itureji a v Trachonitidě, Lysaniáš údělným knížetem v Abiléně, za velekněží Annáše a Kaifáše, uslyšel na poušti Boží slovo Jan, syn Zachariášův. Šel do celého okolí Jordánu a hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy. Tak je psáno v knize řečí proroka Izaiáše: „Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! Každé údolí ať je zasypáno, každá hora a každý pahorek srovnán; kde je co křivého, ať je narovnáno, cesty hrbolaté ať se uhladí! A každý člověk uzří Boží spásu.“

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, byli jsme nasyceni duchovním pokrmem a pokorně tě prosíme: dej, ať se účastí na této svátosti učíme moudře hodnotit věci pozemské a usilovat o dobra věčná. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Dnešní texty by se daly shrnout pod pojem „obrácení“. Nemyslí se tím jen naše snaha „polepšit se“. Text to docela výstižně nazývá „připravením cesty Pánu“. Kolikrát se sami ptáme, co se dá změnit, posunout či udělat jinak, aby Bůh v našem životě skutečně figuroval. To může být zcela falešné. Bůh v našem životě figuruje už proto, že jsme jeho stvoření. Ale mnohdy mu nedovolíme jednat. Jednak svojí neochotou či strachem uvěřit, jednak množstvím představ, jak by to mělo být správně. V neposlední řadě si pak vlastní život zastavíme množstvím překážek, které se jen obtížně překonávají. Janovo volání: „Připravte cestu!“ potřebuje proniknout i k našim uším. Má-li přijít Pán, musí tu být cesta, po níž lze vstoupit. Jak vypadá tato cesta do našeho života?

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 10. 12.

Iz 35,1-10

Lk 5,17-26

Komentář: Iz 35,1-10
Nabídni Pánu svoji „vyprahlou zemi a žíznivou půdu“, aby ji mohl proměnit „v rybník a prameny vod.“

ÚTERÝ 11. 12.

Iz 40,1-11

Mt 18,12-14

Komentář: Iz 40,1-11
„Hle, váš Bůh! … přichází s mocí.“ Přichází i k tobě, přináší ti radost, svoji pastýřskou péči – připrav mu cestu do svého srdce, do svého života.

STŘEDA 12. 12.

Iz 40,25-31

Mt 11,28-30

Komentář: Iz 40,25-31
Na cestě letošním adventem, v úsilí o hlubší patření Bohu, v přípravě na radostné setkání s ním o Vánocích se opři o jeho samotného, o jeho sílu, pevnost a stálost.

ČTVRTEK 13. 12.

Iz 41,13-20

Mt 11,11-15

Komentář: Iz 41,13-20
Odlož všechen svůj strach, všechny své obavy. Vždyť tvůj Pastýř, Vykupitel, přichází, chce ti být nablízku!

PÁTEK 14. 12.

Iz 48,17-19

Mt 11,16-19

Komentář: Iz 48,17-19
„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, učím tě, … vedu tě.“ Opři se o toto Boží zaslíbení a v důvěře v tato slova kráčej svým dnešním dnem i tímto adventem.

SOBOTA 15. 12.

Sir 48,1-4.9-11

Mt 17,10-13

Komentář: Sir 48,1-4.9-11
Oheň Eliášovy víry a horlení pro Hospodina ať je ohněm, který očišťuje i tebe a posílá tě hlásat Boží milosrdenství, blížící se čas spásy.

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- https://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/